"Musíme snad stále za sebou táhnout tu primitivní surovinovou ekonomiku, chronickou korupci, přežilý zvyk spoléhat se v řešení problémů na stát, na zahraničí, na nějaké 'všemocné učení', na cokoli a kohokoli, jen ne na sebe? Může mít Rusko zavalené takovou zátěží svou vlastní budoucnost?" píše Medveděv.
Rusové by podle něj měli mnohem více brát svůj osud do vlastních rukou. Bohužel ale nepatří k ruské tradici realizovat se vlastní iniciativou. Proto je tak obvyklá pasivita, nedostatek nápadů a nízká úroveň veřejných debat. Rusko sice už není "ochromený polostát" jako před deseti roky, přesto jej ale nadále oslabuje korupce, uvedl prezident.
Zvláštní kapitolu Medveděv věnoval kritice ruského hospodářství a úrovni podnikatelských a manažerských kruhů. Světová krize podle něj odhalila přetrvávající slabost ruské ekonomiky. "Dvacet let bouřlivých změn nedokázalo zemi zbavit ponižující závislosti na obchodu se surovinami.
Nynější ekonomika převzala od sovětské nejtěžší prokletí - nedostatečně reaguje na potřeby člověka. Ruský byznys s malými výjimkami nevynalézá, nevytváří věci a technologie, jaké potřebují lidé. Kšeftuje jen s tím, co nevytvořil sám: se surovinami a se zahraničními výrobky," zdůraznil s tím, že z toho vyplývá hluboký propad ruské ekonomiky v nynější globální krizi.
"Energetická náročnost a produktivita práce většiny našich podniků jsou ostudně nízké. To samo je ale jen polovina problému. Hlavní bída je zřejmě v tom, že to majitele podniků, ředitele, hlavní inženýry a jiné funkcionáře vůbec nevzrušuje," dodal. "V souhrnu pak neefektivní hospodářství, polosovětská sociální sféra, neupevněná demokracie, negativní demografický vývoj a nestabilní Kavkaz představují velké problémy i pro takový stát, jakým je Rusko,"
Potřebujeme peníze Západu
Připomněl svůj program pěti vektorů ekonomického rozvoje země, který nedávno zveřejnil. Tomu podle něj musí odpovídat směr rozvoje politického systému Ruska, který by měl být maximálně otevřený, pružný a vnitřně členitý. "Musí odpovídat dynamické, pohyblivé, průhledné a mnohotvaré sociální struktuře společnosti. Odpovídat politické kultuře svobodných, materiálně zajištěných, kriticky myslících a sebevědomých lidí," řekl.
Modernizace ruské demokracie a ekonomiky se podle Medveděva neobejde bez "využití intelektuálních zdrojů postindustriální společnosti" ve světě. Harmonizace vztahů Ruska se západními demokraciemi proto není jen otázkou chuti nebo osobních názorů. "Naše finanční zdroje a technologické možnosti jsou v současnosti nedostačující pro reálný vzrůst kvality života. Potřebujeme peníze a technologie zemí Evropy, Ameriky, Asie. Tyto země naproti tomu potřebují možnosti Ruska. Máme krajní zájem na sblížení a vzájemném pronikání našich kultur a ekonomik," píše Medveděv.
Analytici a ochránci lidských práv často přiznávají Medveděvovi snahu Rusko justičními reformami demokratizovat. Podle převažujícího názoru ale Medveděvovi chybí skutečná mocenská základna pro zásadní změny státního systému. Pro demokratické změny se překvapivě počátkem září vyslovil i premiér Vladimir Putin, považovaný za skutečného vládce Ruska.
