K tomuto zoufalému činu ho dohnalo osobní utrpení pramenící z dva roky starého soudního rozhodnutí, podle kterého se Turing jako homosexuál musel kvůli své "hrubé nemravnosti" podrobit hormonální léčbě.
Homosexuální vztahy v té době v Británii patřily do šuplíku zločinů, a homosexuálové tak se svou orientací měli značné potíže. Za způsob, jakým bylo s Turingem nakládáno, se až včera zpětně omluvil nynější britský premiér Gordon Brown.
Jak tedy Turing žil? Turing se narodil v roce 1912 a již jako mladík projevoval veliké matematické nadání. Jeden z přelomových bodů jeho života přišel v druhé polovině třicátých let, kdy publikoval článek, ve kterém popsal teoretický model počítače (říká se mu Turingův stroj).
Právě díky svým článkům si Turing získal také pozornost britské vlády. Ta jeho služeb využila během druhé světové války, kdy bylo třeba rozluštit kód nacistického šifrovacího stroje Enigma. Kvůli tomu také Britové ve špionážním centru v Bletchley Parku shromáždili špičky z různých oborů, od matematiků přes šachové mistry až třeba po egyptology.
I tady Turing osvědčil své dovednosti. Významným způsobem se totiž podílel na zkonstruování stroje (takzvané Turingovy bomby), který jako vzdálený příbuzný dnešního počítače rozluštil německá tajná poselství určená pro ponorky. Jeho podíl však kvůli vysokému stupni utajení zůstal dlouho zahalen ve tmě.
Po válce Turing ve svém díle pokračoval. Na univerzitě v Manchesteru zkonstruoval zřejmě vůbec první programovatelný elektronický počítač na světě. S tím souvisel také další z vrcholů jeho vědecké práce. Turing totiž v roce 1950 přišel s testem, jehož cílem bylo ověřit, zda je stroj schopný myslet stejně jako člověk. To podle Turinga platí ve chvíli, kdy tazatel, který střídavě pokládá otázky jinému člověku a počítači, není schopen rozpoznat, zda odpověď pochází z lidské, nebo umělé inteligence.
Turinga vystihuje i to, že si počítačovou budoucnost maloval v růžových barvách. "Jednoho dne dámy půjdou na procházku se svým počítačem a vzájemně si přitom budou říkat: Můj malý počítač pronesl dnes tak zábavné věci," řekl podle amerického časopisu Time svého času Turing.
Trnitý osobní život
I když v profesním životě Turing dlouho patřil mezi vyvolené, jeho soukromý život byl naopak značně trnitý. Svou homosexuální orientaci objevil již v mladistvém věku, kdy se ve škole zamiloval do svého spolužáka, který však zemřel na tuberkulózu. Podobné vztahy však v Británii v té době byly nepřípustné. Možná i proto Turing údajně jedné z kolegyň v Bletchley Parku navrhl manželství. Ze sňatku ale nakonec sešlo.
Turingovo tajemství nakonec vyplulo na povrch se vší silou na začátku padesátých let. Jednoho dne totiž jeho dům vyloupili zloději a policii, která případ vyšetřovala, se matematik přiznal, že měl v domě "aféru" s mužem. I když Turing nemusel do vězení, musel v podobě injekcí začít přijímat ženské hormony. Ty měly "ztlumit jeho chtíč". Díky hormonům se Turing měnil i fyzicky. Událost navíc znamenala závažné poškození jeho kariéry. Podle všeho si právě proto Turing sám vzal život.
