Biden, který má na starosti americkou politiku vůči Iráku, přijel do Iráku podruhé za tři měsíce. To dokládá, že administrativa prezidenta Baracka Obamy usiluje o to, aby iráčtí šíité, sunnité a Kurdové vyřešili sporné otázky týkající se například správy ropných nalezišť, jež jsou třetí největší na světě. Spojené státy se obávají, že by tyto rozpory mohly v budoucnu narušit křehkou bezpečnostní situaci Iráku.
Biden se během svého nynějšího pobytu v Iráku prý setká s šíitským premiérem Núrím Málikím, s prezidentem Džalálem Talabáním, který je Kurd, s prezidentem autonomního Kurdistánu Masúdem Barzáním a s velitelem amerických jednotek v Iráku generálem Rayem Odiernem.
Násilností v Iráku v porovnání s jejich vrcholem kolem roku 2006 ubylo. Nestalo se tak ovšem díky politickému pokroku v zemi, ale v důsledku zesílení americké vojenské přítomnosti.
Vojáci se mají stáhnout do konce roku 2011
Nicméně letos v červenci se američtí vojáci stáhli z iráckých měst a definitivně mají tuto zemi podle plánů prezidenta Obamy opustit do konce roku 2011, bojové jednotky by měly být pryč do konce příštího srpna.
Američanům tak nezbývá mnoho času k naplnění jejich cíle, kterým je relativně stabilní Irák, který dokáže odolávat pokusům sousedního Íránu vměšovat se do jeho záležitostí. Obamova administrativa má plné ruce práce v Afghánistánu, kde se bezpečnostní situace zhoršuje.
