Švédská věznice Hinseberg má na svém kontě jen jediný útěk vězeňkyně. Není se čemu divit. "Je to jako hotel, opravdu." Tak popisuje vězení 35letá Anna, která si v něm odpykává pět let vězení za zločiny spojené s užíváním drog. V létě zde absolvovala kurzy salsy, fotografování a vaření a netrpělivě očekává, jaké další zajímavé aktivity pro vězeňkyně připraví.
Některé z žen zde podle ní jsou i se svými partnery či manželi. "Proč ne? To patří přece k životu," citovala ji agentura Reuters. A co víc: ve své cele má televizi i počítač a své matce do Afriky volá i dvakrát týdně.
Podobného luxusu si ještě měsíc může v jednom z nejstřeženějších švédských žalářů užívat i bývalá bosenskosrbská prezidentka Biljana Plavšičová. Má údajně k dispozici celu o velikosti osmi metrů čtverečních, ve které je vedle barevné televize a počítače i hifi věž a samozřejmě také koupelna.
Sólárium, sauna i masáže
Vedle výše zmíněných aktivit je vězeňkyním k dispozici i basketbalové hřiště, solárium, sauna, masáže či si mohou odpočinout při jízdě na koni. V rozlehlém areálu věznice jsou aleje stromů a několik jezírek.
Fakt, že si Plavšičová, odsouzená za válečné zločiny, žije v pohodlném bungalovu, který vězení připomíná jen vzdáleně, rozhořčil mnohé z muslimských obětí války v Bosně. Švédové ale odmítají, že by Hinseberg byl nějakým hotelem.
"Nemyslím si, že je to zde luxusní. Ve Švédsku dodržujeme vysoké standardy a podle toho vypadají i vězení," uvedla šéfka místní ochranky Kerstin EgonssonováLarssonová. "A já jsem pyšná na to, že to tady vypadá tak nějak lidsky," dodala.
Podobné "lidské" prostředí čeká na vězně i v nizozemském Scheveningenu, kde byl držen například bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič a nyní zde má svou celu bývalý bosenskosrbský vůdce Radovan Karadžič.
Noviny a káva pro "pana Miloševiče"
Miloševič, který zde před více než třemi lety zemřel na infarkt, aniž by se dožil konce procesu, měl celu velkou dokonce 15 metrů čtverečních, vybavenou sprchou, toaletou, kávovarem, počítačem a televizí se satelitem. Pohodlí mu zde navíc zvyšovali i ostatní vězni – ti, kterým kdysi šéfoval, ho totiž stále velmi uctívali, a běžně mu proto nosili kávu či noviny do cely.
Biljana Plavšičová, která zde byla držena před svým převozem do Švédska, mu údajně dokonce několikrát nabízela, že by mu žehlila košile. To prý ale Miloševič odmítal.
Ale ani ostatní vězni ve Scheveningenu si nemohou na nedostatek luxusu stěžovat. Většinu svého volného času mohou trávit mimo cely. Mají zde k dispozici posilovnu i hřiště, obchod i modlitebnu. Když chtějí masáž, stačí říct.
Mohou se zde naučit i hrát na piano či na kytaru. Zdaleka největším paradoxem je, že tu žijí pospolu Chorvaté, Srbové a muslimové. Ještě před pár lety po sobě tito muži stříleli, ve vězení ale vyměnili zbraně za šachové figurky, společně si vaří balkánskou stravu a nemohou si zdejší přátelskou atmosféru vynachválit.
Další příběhy válečných zločinců čtěte v dnešním vydání listu
