Oběma zemím se nelíbilo, že komise je donutila snížit plánovaný objem emisí. Podle soudu však EK překročila své pravomoci. Podobnou žalobu podaly i další země, včetně Česka.
Evropská komise se sice proti rozsudku ještě může odvolat, ale kdyby soud opět rozhodl stejně, mohlo by to znamenat zásadní komplikaci v boji EU proti klimatickým změnám. Jednotlivé členské státy by si totiž mohly prakticky libovolně určovat, kolik škodlivin jejich ekonomika do ovzduší vypustí.
Dnešní rozsudek navíc dává naději Čechům, kteří komisi žalovali v Lucemburku z podobného důvodu. "Je to určitý signál, ale nepřeceňovala bych to. Závisí na konkrétních argumentech, protože ta argumentace je v jednotlivých žalobách různá," řekla dnes novinářům zástupkyně velvyslankyně ČR při EU Jana Reinišová.
"Komise překročila své pravomoci"
"Tím, že komise ve svých revizích národních alokačních plánů stanovila strop na emisní povolenky, které mají být přiděleny, překročila své pravomoci," píše se v rozsudku Soudu první instance, který sídlí v Lucembursku. Nadřízenou soudní instancí v EU je Evropský soudní dvůr sídlící tamtéž.
Česká vláda, podobně jako polská a estonská, podala žalobu na Evropskou komisi v roce 2007 kvůli snížení počtu povolenek na emise skleníkových plynů pro léta 2008 až 2012. Důvodem bylo, že EK Česku snížila příděl povolenek o zhruba 15 procent proti tomu, co vláda chtěla. Podle Česka je však takové opatření diskriminační vůči českým energetickým a průmyslovým podnikům.
České ministerstvo životního prostředí (MŽP) se k rozsudku týkajícího se jiných států nechtělo vyjádřit. K žalobě Česka na EK se staví podle svého mluvčího Jakuba Kašpara stále stejně.
Nesmyslná žaloba
"Ministerstvo ji považuje za nesmyslnou a bude navrhovat její stažení. V současné době i proto, že i kdyby soud rozhodl ve prospěch České republiky, nebude to mít žádný vliv na reálnou situaci," řekl dnes ČTK Kašpar.
Ministerstvo návrh na stažení žaloby už podávalo, vláda jej ani jednou neprojednala. Proti bylo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Nyní podle Kašpara jednají zástupci MŽP a MPO. "Byli bychom rádi, aby návrh byl konsensuální," uvedl mluvčí.
"Pokud by se Evropská komise proti rozhodnutí neodvolala nebo jej soud po odvolání potvrdil, mělo by to závažné důsledky pro fungování evropského systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v probíhajícím obchodovacím období, tedy do roku 2012," uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Dusík.
České ministerstvo průmyslu a obchodu bere soudní verdikt jako "pozitivní signál", řekl ČTK mluvčí Tomáš Bartovský. Estonsko a Polsko prý žalovaly EK z podobných důvodů. "Soud především uznal námitku, že EK nemůže použít vlastní metodiku výpočtu přídělu emisních povolenek," uvedl Bartovský.
Poslanec a bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) upozornil, že verdikt nezasahuje do unijního klimaticko-energetického balíčku, který zavádí od roku 2013 nový systém emisního obchodování opřený o aukce povolenek.
Nová mezinárodní dohoda o ochraně klimatu, o níž se bude jednat v Kodani, se také týká období po roce 2013. "Nemyslím si proto, že rozhodnutí soudu změní postoje vlád Polska a Estonska, protože vědí, že musí nastavit ekonomiku tak, aby byla v prostředí, kde bude hrát velikou roli cena uhlíku, konkurenceschopná," dodal Bursík.
"Je to předstupeň pro rozhodnutí i pro ČR," reagoval poslanec a bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD). Objem povolenek by měl být podle něj stanoven dohodou, ne direktivně.
Podle poslance Pavla Hojdy (KSČM) by EK měla brát při stanovování omezení v úvahu různý stav ekonomik členských států. Žaloby jsou podle něho oprávněné. "Byl bych rád, kdyby to tak dopadlo i pro ČR," řekl ČTK.
V roce 2006 Polsko a Estonsko, podobně jako Česko o rok později, oznámily komisi své plány na snížení emisí skleníkových plynů na období 2008 až 2012. Komise ale oba plány odmítla s tím, že celkový objem emisí je příliš vysoký a je třeba jej snížit o 26,7 procenta v případě Polska a o 47,8 procenta v případě Estonska.
"Komise je extrémně zklamaná," řekla v reakci na rozhodnutí soudu mluvčí Evropské komise Barbara Helfferichová. Evropská komise má nyní dva měsíce na to, aby se případně odvolala. Její mluvčí však zatím nechtěla rozhodnutí unijního soudu komentovat, výkonný orgán 27členné EU si podle ní musí pečlivě prostudovat odůvodnění.
Pokud by se kvůli verdiktu navýšilo množství přidělených povolenek tak, jak chtějí Polsko i Estonsko, pak by to mohlo vést k propadu cen povolenek.
Bezprostředně po vynesení rozsudku trh reagoval poklesem ceny povolenky, která umožňuje vypustit do ovzduší tunu oxidu uhličitého, o 3,93 procenta na 13,2 eura (přibližně 332 korun).
"Je to určitě velká věc vzhledem k tomu, že se to dotýká i rozhodnutí o dalších význačných národních alokačních plánech," řekl agentuře Reuters Graham Stuart, expert z právnické společnosti Baker & MacKenzie.