Klaus, známý odpůrce smlouvy, svůj požadavek v pátek mimo jiné zdůvodnil obavou z prolomení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě bylo po druhé světové válce z někdejšího Československa vysídleno několik milionů Němců a zabaven jejich majetek. Klausovy obavy se týkají právě otevření možných majetkových nároků vysídlenců.
Posselt považuje Klausův požadavek za omezování lidských práv sudetských Němců a za "cynickou hru s osudy milionů lidí, zbavených práv, vyhnaných a mnohdy zavražděných, a jejich potomků".
Český prezident podle něj ví, že Listina základních práv EU, která je součástí lisabonské smlouvy, nevytváří žádné právní důsledky pro majetkové poměry v členských státech unie; Klaus se prý ale "pokouší ze zatuchlých nacionalistických emocí a lítosti nevinných vytlouct politický kapitál". To Posselt označil za "hluboce antievropské, nemorální a obrácené do minulosti".
Klausův názor nesdílí premiér Jan Fischer ani právní experti. Ratifikační proces smlouvy není dokončen vedle České republiky ještě v Polsku.
Tamní prezident Lech Kaczyński by měl ratifikační dokument podepsat dnes v poledne. Poté už bude zbývat jen podpis Klause. Ten ho ale nesmí připojit do doby, než český ústavní soud rozhodne, zda je dokument v souladu s českým právním řádem. Nově navíc Klaus žádá výjimku z Listiny základních práv.
