Klaus je spokojený. Další podmínky k Lisabonu už klást nebude

Česká republika podle Klause na summitu získala významnou výjimku z lisabonské smlouvy. Za dojednání výjimky z Listiny základních práv EU, kterou svůj podpis podmiňoval, poděkoval české vládě i lídrům sedmadvacítky.

"Stejnou výjimku si před dvěma roky vyjednali Poláci a Britové. Naši vyjednavači tutéž výjimku - navzdory usnesení tehdejší vlády - prosadit neuměli či nechtěli," uvedl Klaus.

Čeká se jen na verdikt Ústavního soudu

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že smlouva nepochybně vstoupí v platnost v prosinci.

Další podmínky Klaus nechce Prezident Václav Klaus nebude klást žádné další podmínky k ratifikaci lisabonské smlouvy, oznámil v tiskovém prohlášení jeho mluvčí Radim Ochvat. Prezident uvítal výjimku z Listiny základních práv EU pro Česko. Posiluje podle něj ochranu ČR před prolomením Benešových dekretů, nesnižuje sociální jistoty občanů.

Český premiér Jan Fischer nevyloučil, že mimořádná vrcholná schůzka se skutečně bude konat, ale zároveň odmítl, že by premiéři a prezidenti unijních zemí o této možnosti jednali. Není však vyloučené, že se o uspořádání dalšího summitu jednalo v kuloárech.

Český prezident nicméně nemůže podepsat lisabonskou smlouvu, dokud ústavní soud nerozhodne o stížnosti skupiny senátorů na údajný nesoulad reformního dokumentu s českou ústavou.

Verdikt ústavních soudců lze čekat nejdříve v úterý 3. listopadu, přičemž soud již jednou v minulosti rozhodl, že "Lisabon" v souladu s ústavou je. Teoreticky jde o poslední překážku k ratifikaci lisabonské smlouvy v unii.

Lídři členských států EU na dnes skončeném summitu totiž splnili Klausův požadavek a Česku poskytli výjimku z takzvané listiny základních práv unie.

Podobnou výjimku má již Velká Británie a Polsko.

Odbory nevylučují stávky

Nejostřeji kritizovaly výjimku a také vládu za její vyjednání ČSSD a odbory. Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka vláda selhala a přistoupila "na jen těžko přijatelnou konstrukci vyloučení celého souhrnu zejména rozsáhlých sociálních práv nové generace". S tím souhlasí odbory, které chtějí jednat s nynějšími i budoucími poslanci a vládou a přesvědčit je, aby Česko od ustanovení upustilo.

Nevylučují ani demonstrace či stávku. Také zelení se obávají, že výjimka české občany poškodí. "Znamená to oslabení práv českých občanů v unii. Příští politická generace tuto chybu, pevně věřím, napraví," řekl šéf zelených Ondřej Liška.

S kritikou nesouhlasí vláda ani právníci oslovení ČTK. Tvrdí, že výjimka nesníží standard ochrany práv v ČR a nijak neznevýhodní české občany.

Výjimku vítá ODS. Podle jejího předsedy Mirka Topolánka bude znamenat, že Česko nebude vázáno požadavky, které se týkají například kolektivního vyjednávání a dalších práv nové generace.

Dnešní události kolem Lisabonské smlouvy ♦ Odpůrci Lisabonské smlouvy v Senátu zvažují další stížnost k Ústavnímu soudu. Netýkala by se smlouvy samotné, ale způsobu, kterým o ní soud rozhodoval. Podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška taková stížnost nemůže nijak zasáhnout do nynějšího řízení o Lisabonské smlouvě, ani by kvůli ní soud "nezmrazil" ratifikaci Lisabonu. Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání.  ♦ Organizátoři celoevropské kampaně proti Lisabonské smlouvě dnes přinesli na Pražský hrad petici, která vyzývá prezidenta Václava Klause, aby smlouvu nepodepisoval, a zmemožnil tak její přijetí. Petici s 20.000 podpisy předal Klausovu tajemníku Ladislavu Jaklovi představitel krajně pravicové strany Švédští demokraté Kent Ekeroth, který akci inicioval.