Více než 28 let procházela Berlínem betonová bariéra, rozdělující město na západní a východní část. Takzvaná berlínská zeď byla nejenom hmatatelným projevem osudu poválečného Německa, jež bylo rozděleno na dva státní útvary s odlišnými politickými a ekonomickými systémy, ale stala se i symbolem celé studené války.
Berlínská zeď dosahovala v roce 1989 celkové délky 155 kilometrů, z toho 43,4 kilometru připadalo na hranici mezi Západním Berlínem a východní částí města. Zbylých zhruba 112 kilometrů tvořila hranice mezi Západním Berlínem a ostatním územím NDR, které jej obklopovalo.
Od pádu berlínské zdi uplyne v pondělí 9. listopadu 20 let a celý svět si tak připomíná konec jedné z nejznámějších bariér. Stavba různých valů, zdí, plotů či bariér ale patřila vždy k nejúčinnějším zábranám a lidstvu sloužila k řešení problémů s okolním světem již odpradávna.
Příkladem může být Hadrianova zeď, Velká čínská zeď nebo římský val Limes romanum na linii řek Rýn-Dunaj.
V současnosti je ve výstavbě řada bariér, například ocelový, asi 3400 kilometrů dlouhý plot na hranicích USA a Mexika.
Takřka stejně dlouhá bariéra mezi Indií a Bangladéšem, plot mezi Indií a Barmou, KLDR a Čínou či bezpečností plot v Izraeli.
Plánují se ploty mezi Pákistánem a Afghánistánem. Na 2400 km dlouhý plot má bránit pronikání islamistů a pašeráků drog do Pákistánu.
Asi 900 km má mít elektronický plot mezi Saúdskou Arábií a Irákem a v plánu je také výstavba na 650 km dlouhého protidrogového plotu zdi mezi Thajskem a Malajsií.
Přehled hlavních fungujících či stavěných bariér, plotů či zdí ve světě
|
