Berlín si připomněl pád zdi dominem i ohňostrojem

Za jásotu desetitisíců přihlížejících strčil do prvního panelu domina u
historické budovy Říšského sněmu spoluzakladatel polského opozičního hnutí a exprezident Lech Walesa. Z druhé strany později dominový efekt spustil šéf Evropské komise José Barroso.

Česká kostka: Hurvínek a podpis Havla

Na zemi se při dominovém efektu ocitla i kostka věnovaná českou ambasádou. Byla hned druhá na řadě. Německé středoškolačky na ni mimo jiné namalovali Hurvínka, jak pomáhá kamarádovi zdolat zeď. Na dílo se podepsal i exprezident Václav Havel, který se však dnešních oslav neúčastní.

Hlavní oslavy se konaly před Braniborskou bránou, která ještě před 20 lety stála těsně u zdi na východní straně rozděleného města.
K oficiální Slavnosti svobody byli pozváni představitelé někdejších čtyř vítězných mocností a šéfové států či vlád ze všech 27 členských zemí EU. Česko zastupovali prezident Václav Klaus i premiér Jan Fischer.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy před Braniborskou bránou zdůraznil, že to byli samotní Berlíňané, kteří "zeď hanby" strhli, a pomohli tak revolucím v dalších zemích od Československa po Bulharsko. "Byl to bod zvratu pro osud celého světa," prohlásil k pádu zdi ruský prezident Dmitrij Medveděv.

Clintonová připomněla Havla

Americká ministryně zahraničí Clintonová připomněla rovněž události v dalších včetně Československa, kde se bývalý politický vězeň stal prezidentem. Ze záznamu pak na velkoplošné projekci Berlín ze záznamu pozdravil i americký prezident Barack Obama. Zhroucení berlínské zdi podle něj ukázalo, že "tyranie může být zdolána".

Německá kancléřka Angela Merkelová na závěr prohlásila, že odstranění zdánlivě neprostupné hranice rozdělující Berlín a Evropu patřilo k nejšťastnějším chvílím jejího života.

Berlínská zeď Skutečná berlínská zeď byla 155 kilometrů dlouhá a téměř čtyři metry vysoká a stála 28 let. Východoněmecký komunistický režim ji v létě roku 1961 postavil kolem západní části Berlína a bariéru označoval jako "protifašistický obranný val". Ve skutečnosti měla zastavit exodus východních Němců na Západ. Mezi lety 1949 a 1961 využilo Berlín k útěku kolem 1,6 milionu východních Němců. To, co se dnes připomíná jako pád berlínské zdi, spustila 9. listopadu 1989 tisková konference s tehdejším představitelem východoněmecké Jednotné socialistické strany (SED) Günterem Schabowským. Když mu  Peter Brinkmann položil upřesňující dotaz na počátek platnosti čerstvě schváleného "nařízení o cestách občanů NDR do zahraničí" Schabowski  odpověděl: "Podle mých informací ... je to ihned, neprodleně."

Oslavám zřejmě nepřihlížely statisíce lidí, jak organizátoři původně
očekávali, neboť Berlín večer zkrápěl hustý déšť. Vyhrazený prostor na Pařížském náměstí však zaplnili lidé s deštníky. Stejně jako hosty na čestné tribuně je rozehřál i slavnostní koncert.

FOTOGALERIE: Pád zdi si Berlín připomene kostkami domina

Pád berlínské zdi si připomínali lidé po celém světě

Několik desítek Palestinců a západních aktivistů dnes zbouralo část betonové zdi mezi Izraelem a západním břehem Jordánu. K hlídkovému stanovišti Kalandíja přišlo asi 150 aktivistů, připojili část
šestimetrové betonové zdi k nákladnímu autu a vyvrátili ji. Několik jich pak průlomem prošlo s palestinskými vlajkami a zažehli ohně. Izraelští vojáci dav rozehnali slzným plynem.

Francouzský čokoládový mistr Patrick Roger si připomněl pád berlínské zdi sladce, vytvořil její 15 metrů dlouhou čokoládovou repliku. Na monument padlo 900 kilogramů čokolády a jeho výroba trvala tři týdny. Stěny čokoládové zdi, kterou i v originále pokrývaly nápisy, čokoládový mistr Patrick Roger pokryl graffiti z kakaového másla zbarveného potravinářským barvivem. Jeden segment symbolicky roztříštil na malé kousky.