Se vznikem předsedy Evropské rady, který by předsedal unijním vrcholným schůzkám, a postem vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, který by řídil unijní diplomatický sbor a šéfoval schůzkám ministrů zahraničí EU, počítá lisabonská smlouva. Poté, co ji jako poslední po složitých peripetiích ratifikovala před pár dny Česká republika, by měla vstoupit v platnost od prosince.
"Po předběžných konzultacích se svými kolegy z unijních zemí se švédský premiér Fredrik Reinfeldt rozhodl svolat mimořádný neformální summit na 19. listopad. Setkání bude mít podobu pracovní večeře v Bruselu," uvedlo švédské předsednictví v krátkém prohlášení rozeslaném novinářům.
Reinfeldt v rozhovoru pro dnešní vydání deníku Financial Times podotkl, že ještě hodlá zintenzivnit konzultace s partnery o jménech vhodných adeptů. Doposud se prý ale nikoho nezeptal, aby mu potvrdil případnou kandidaturu. Chce tak učinit, až bude v jejich prospěch jasná většina.
Největší šance má Belgičan, Blair ale ve hře zůstává
"Je to velmi napjatá situace, protože jde o premiéry a vrcholné představitele, kteří již zastávají funkce. Musím si být jistý před tím, než je požádám, aby se stali kandidáty," řekl v rozhovoru Reinfeldt. Dodal, že je zcela jisté, že "prezidentem" bude vybrán současný či bývalý premiér nebo jiná osoba vysoké politiky. "Jsem velmi blízko konce prvních konzultací. Poté otevřu druhé kolo, které možná začne tento týden ve čtvrtek, kdy zahájím práci na kompromisech," vysvětlil.
Největší šanci na zvolení má podle některých diplomatů současný belgický premiér Herman Van Rompuy. Ve hře ale prý zůstávají také francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner, někdejší britský premiér Tony Blair a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
"Británie má jediného kandidáta pro pozice v Evropské radě, o nichž se nyní diskutuje: tímto kandidátem je Tony Blair," řekl v úterý britský premiér Gordon Brown. Blair by se podle něj měl stát předsedou Evropské rady.
Brown také dodal, že britský ministr zahraničí David Miliband se naopak navzdory spekulacím z posledních týdnů nebude pokoušet získat post vysokého představitele EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Mezi kandidáty na tuto funkci padala například jména eurokomisaře pro rozšíření Olliho Rehna či šéfa švédské diplomacie Carla Bildta. Obsazení obou klíčových postů také souvisí s formováním nové Evropské komise. Vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku totiž z titulu své funkce bude podle lisabonské smlouvy současně i místopředsedou výkonného orgánu 27členného bloku.
EK v úterý prostřednictvím své mluvčí Pii Hansenové řekla, že neformální konzultace o složení komise samozřejmě probíhají. Do Bruselu postupně přichází z jednotlivých zemí jména. Češi do Bruselu hodlají vyslat současného ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho. Formální proces vybírání nových komisařů se však prý teprve rozběhne. Stane se tak až poté, co bude vybrán vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, tedy jakýsi unijní ministr zahraničí.
S obsazením obou zmiňovaných klíčových unijních postů totiž do značné míry souvisí i rozdělení portfolií v EK. Pokud některá země získá jedno z těchto dvou významných křesel, zřejmě pro ni bude výrazně složitější dostat i některou z významnějších oblastí v Evropské komisi. V ní jsou za nejprestižnější brána třeba ekonomická portfolia, tedy ty oblasti, v nichž má komise nejvíce kompetencí. Jde třeba o oblast volné hospodářské soutěže.
