Termín iráckých parlamentních voleb je proto stále ohrožen. Původně se mělo hlasovat 16. ledna, kvůli průtahům parlamentního jednání o zákonu byl termín odsunut zhruba o týden.
Zákon v Iráku vstupuje v platnost až po ratifikaci prezidentem a oběma viceprezidenty. Prezident je Kurd a dva viceprezidentské úřady jsou vyhrazeny pro jednoho sunnitu a jednoho šíitu.
Hášimí je sunnita a o možnosti, že bude zákon vetovat, hovořil už v neděli. Dnes řekl, že část normy vrátí parlamentu k přepracování. Nepovažuje to ale za ohrožení volebního termínu. Chce záruku, že několik parlamentních křesel získají občané, kteří jsou nyní v cizině. Většina Iráčanů, která odešla do ciziny po americké invazi v roce 2003, jsou právě sunnité. Hášimí jinak souhlasí se všemi ostatními články zákona.
"Nejsem proti celému zákonu, ale jenom proti jeho prvnímu článku. Chci, aby byl zákon spravedlivý i vůči lidem, kteří žijí v cizině. Doufám, že o tom parlament bude hlasovat co nejdřív a že se volební termín stihne," řekl. Šéf právního výboru parlamentu Chálid Švaní řekl, že se výbor začne Hášimího požadavky zabývat hned, jakmile je dostane. Kdy by se mohlo hlasovat, ale neví.
Volby se musí podle ústavy konat do konce ledna, počítá se s nimi zatím někdy v termínu od 18. do 23. ledna. Jejich odklad by měl vliv i na americké rozhodnutí stáhnout bojové jednotky z Iráku do srpna a zbytek vojska do konce roku 2011.
Se zněním volebního zákona nebyli po schválení v parlamentu spokojeni sunnité ani Kurdové a žádali přerozdělení parlamentních křesel. Kurdové pohrozili bojkotem voleb, i když jejich poslanci pro normu hlasovali.
Zákon předpokládá zvýšení počtu poslanců z nynějších 275 na 323, což údajně odpovídá zvýšení počtu obyvatel. Z nových mandátů dostaly ale tři kurdské provincie jenom tři a celkově pak mají mít 38 poslanců. V provinciích obývaných třeba šíity byl počet mandátů navýšen podstatně víc.