Pokud dnešní odhady potvrdí v pondělí i oficiální výsledky a ukážou, že ani jeden z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, bude se muset konat druhé kolo voleb. V něm se 6. prosince utkají oba favorité dnešního hlasování.
Volby mají klíčový význam pro zemi, která prochází hlubokou ekonomickou recesí a zmítá se v politické krizi. Nový prezident bude muset v první řadě jmenovat nového premiéra, protože země od říjnového pádu nemá legitimního předsedu vlády.
O post šéfa státu se v prvních prezidentských volbách od vstupu země do Evropské unie v roce 2007 ucházelo dvanáct kandidátů. Jako třetí se podle odhadů umístil Crin Antonescu z liberální strany s 22 procenty hlasů. "Je velmi těžké předpovědět vítěze. Je mnoho hlasů, které se rozdělí mezi oba kandidáty," řekl politický komentátor Cristian Patrasconiu.
Pokud zvítězí Basescu, vytvoří vládu kolem liberálnědemokratické strany, která zřejmě bude důrazněji prosazovat finanční reformy nutné pro zlepšení vztahů s Mezinárodním měnovým fondem než Geoanovi sociální demokraté.
Basescu bude ale muset podle komentátorů zmírnit svůj konfrontační styl, který pobuřuje rivaly a odrazuje voliče, aby mohl sestavit úspěšnou vládní koalici.
Basescu vyzdvihoval v předvolební kampani jako svoje úspěchy vstup země do EU, odsouzení zločinů komunismu a úspěchy v boji proti korupci. Rumunsko ale zůstává v hodnocení míry korupce v Evropě na spodní příčce. Basescu se zasazuje o reformy státu a vypsal na dnešní den i referendum o snížení počtu poslanců ze 471 na 300 a přeměnu dvoukomorového parlamentu na jednokomorový.
Kritikové ale uvádějí, že menší parlament bude znamenat větší moc pro prezidenta. V současné době se prezident a parlament dělí o moc rovnoměrně.
Geoana, který se rád srovnává s britským expremiérem Tonym Blairem nebo americkým prezidentem Billem Clintonem, navrhuje přísný protikrizový plán založený mimo jiné na výstavbě bytů pro rodiny a snadněji dosažitelných úvěrech pro podniky. Po vhození volebního lístku řekl, že Rumuni si mohou dnes "po pěti letech skandálů zvolit novou cestu".
Analytikové ale zdůrazňují, že jsou to těžko splnitelná opatření v době, kdy deficit veřejných financí letos dosáhne zřejmě 7,3 procenta HDP a pokles ekonomiky osm procent.
