A když vystupujeme z letadla, už tu změnu podnebí začínáme cítit – namísto 24 stupňů jen něco přes deset.
Cuzco samo o sobě stojí za návštěvu, ale většina turistů sem míří kvůli zcela jinému lákadlu – nedalekému "novému sedmému divu světa", Machu Picchu. K záhadné památce ležící v horách jezdí čím dál více turistů.
Vlak jezdí třikrát denně
Někteří se k ní vydávají s batůžkem na zádech po cestě Inků, která trvá něco přes čtyři dny, stále více lidí ale dává přednost dopravě vlakem. Ten jezdí z Cuzka třikrát denně a podle toho, kolik si zaplatíte, může být obyčejný, nebo luxusní. Spolu s českým prezidentem nasedáme do dražšího orient expressu.
Do vlaku se nastupuje za zvuku tradiční andské hudby a tanců. Samozřejmě se podává místní alkoholický nápoj Pisco Sour. Vzhledem k tomu, jak těžko se nám dýchá, ale rychle usedáme a spíše si objednáváme čaj z koky, který podle místních reakce těla na velký výškový rozdíl tlumí. A funguje to. Ve vlaku se starají i o zábavu, hraje zde hudba, dá se tančit. Cesta je dlouhá více než 90 kilometrů, jede se ale přes tři hodiny. K Machu Picchu se totiž musí zase o více než tisíc metrů klesnout a vlak se postupně spouští sem tam po vrstevnicích.
Britské turisty zajímá Lisabon
I Václav Klaus se rozhodl nesedět jen na místě a prozkoumat zákoutí vagonů. Jeho návštěva ale nezůstala bez povšimnutí. "Co Lisabonská smlouva?" zašumělo mezi cizinci v "tanečním" vagonu, když si prezidenta všimli. Ten se jich ihned vyptává, odkud jsou, a zjišťuje, že z Británie. Následuje asi pětiminutové cvakání fotoaparátů.
Při cestě vlakem míjíme tradiční andské vesnice, pasoucí se zvířata, babičky i děti v tradičních barevných pletených oblečcích, ženy s dlouhými černými copy. Krátce po poledni vlak zastavuje. Hustě prší, a tak začínáme být zklamaní, že se výlet nezdaří. Deště ihned využívají místní obchodníci s pláštěnkovými ponči – kupují si je všichni včetně prezidenta.
Těsně k Machu Picchu se dá dojít pěšky, je to necelých deset kilometrů, my ale jedeme autobusem, vzhledem k tomu, že nemáme příliš času. Stoupáme křivolakými silnicemi, a když se před námi otevírá výhled na vrcholky hor a zbytky staveb postavených Inky, je to opravdu magický pohled.
Na prohlídku si vybíráme průvodce Carlose a také takzvanou těžší trasu, která začíná ostrým výšlapem na nejvyšší místo, odkud je vše krásně vidět.
Další podrobnosti o výstupu českého prezidenta na Machu Picchu v deníku
