"Ne, tady nesmíte fotit. Ani se s nikým bavit," upozorňuje naléhavě u vrat židovského svatostánku jeden z policistů se samopalem přes rameno. Dívat se ale problém není. A tak například nelze přehlédnout, že na historické budově synagogy Magen Abraham svítí nová střecha z červených tašek. A práce se přesunuly i do útrob objektu, který byl desítky let uzavřen.
"Hotová by měla být za půl roku. Držíme se přesně plánu a zatím jsme žádné zpoždění nenabrali," vysvětluje později LN telefonicky inženýr Simon, který od letního zahájení prací na opravu dohlíží. Ačkoli jsou izraelsko-libanonské vztahy bez nadsázky velmi vypjaté a země jsou po léta ve válečném stavu, libanonské úřady obnovení symbolu židovské víry v srdci Bejrútu posvětily.
Historické centrum dává po občanské válce opět do pořádku firma Solidere, založená v 90. letech tehdejším premiérem Rafíkem Harírím. Ani po jeho zavraždění v roce 2005 se na projektu nic nezměnilo a do aktuálních plánů naopak přibyla obnova zpustlé synagogy. Má být symbolem otevřenosti a světovosti zdejší společnosti. Pokud o to libanonští Židé projevují zájem, může se 85 let stará budova opravit, zněl verdikt libanonských úřadů.
Mizející komunita
Projekt neztroskotal ani na odporu šíitského hnutí Hizballáh. Na bejrútské čtvrtě, které jeho předáci ovládají, přitom dopadaly v létě 2006 izraelské bomby. A dodnes zde probíhá obnova, která je financována z muslimských zemí - zejména z Íránu, ale i z Kataru či Kuvajtu. "Respektujeme judaismus, stejně jako respektujeme křesťanství. Jediným naším problémem je Izrael," nechal se slyšet mluvčí Hizballáhu. A jak by měla synagoga po otevření fungovat? "Po ukončení oprav budovu opět slavnostně otevřeme. Nejde jen o historický objekt, je to především synagoga a ta by měla plnit svou funkci," vysvětluje Simon. Celkem má obnova přijít na milion dolarů, menší část financí přislíbila i Solidere.
Někdejší židovská čtvrť v okolí synagogy čítala stovky domácností. Židé začali být trnem v oku jak v Libanonu, tak v dalších arabských státech poté, co Izrael vyhlásil před jedenašedesáti lety svůj stát. Během následných bojů z jeho území uprchly stovky tisíc Palestinců, kromě jiného také do Libanonu. Židé v Bejrútu setrvali, byť se následně stali terčem řady útoků.
Nakonec ovšem v naprosté většině odešli za občanské války v 80. letech, kdy jich muslimští extremisté několik zavraždili. Synagogu ale tehdy paradoxně zničilo izraelské ostřelování palestinských cílů v jejím okolí.
Dnešní židovskou komunitu v Libanonu tvoří odhadem jen přibližně sto lidí a jejich řady úměrně rostoucímu věku řídnou. Pokus vzkřísit kdysi nejvýznamnější židovský svatostánek v zemi je prý jednou z možností, jak tento trend zvrátit a za čas nevyškrtnout úplně judaismus ze seznamu bezmála dvou desítek náboženských směrů působících v Libanonu.
"Hotová by měla být za půl roku. Držíme se přesně plánu a zatím jsme žádné zpoždění nenabrali," vysvětluje později LN telefonicky inženýr Simon, který od letního zahájení prací na opravu dohlíží. Ačkoli jsou izraelsko-libanonské vztahy bez nadsázky velmi vypjaté a země jsou po léta ve válečném stavu, libanonské úřady obnovení symbolu židovské víry v srdci Bejrútu posvětily.
Historické centrum dává po občanské válce opět do pořádku firma Solidere, založená v 90. letech tehdejším premiérem Rafíkem Harírím. Ani po jeho zavraždění v roce 2005 se na projektu nic nezměnilo a do aktuálních plánů naopak přibyla obnova zpustlé synagogy. Má být symbolem otevřenosti a světovosti zdejší společnosti. Pokud o to libanonští Židé projevují zájem, může se 85 let stará budova opravit, zněl verdikt libanonských úřadů.
Mizející komunita
Projekt neztroskotal ani na odporu šíitského hnutí Hizballáh. Na bejrútské čtvrtě, které jeho předáci ovládají, přitom dopadaly v létě 2006 izraelské bomby. A dodnes zde probíhá obnova, která je financována z muslimských zemí - zejména z Íránu, ale i z Kataru či Kuvajtu. "Respektujeme judaismus, stejně jako respektujeme křesťanství. Jediným naším problémem je Izrael," nechal se slyšet mluvčí Hizballáhu. A jak by měla synagoga po otevření fungovat? "Po ukončení oprav budovu opět slavnostně otevřeme. Nejde jen o historický objekt, je to především synagoga a ta by měla plnit svou funkci," vysvětluje Simon. Celkem má obnova přijít na milion dolarů, menší část financí přislíbila i Solidere.
Někdejší židovská čtvrť v okolí synagogy čítala stovky domácností. Židé začali být trnem v oku jak v Libanonu, tak v dalších arabských státech poté, co Izrael vyhlásil před jedenašedesáti lety svůj stát. Během následných bojů z jeho území uprchly stovky tisíc Palestinců, kromě jiného také do Libanonu. Židé v Bejrútu setrvali, byť se následně stali terčem řady útoků.
Nakonec ovšem v naprosté většině odešli za občanské války v 80. letech, kdy jich muslimští extremisté několik zavraždili. Synagogu ale tehdy paradoxně zničilo izraelské ostřelování palestinských cílů v jejím okolí.
Dnešní židovskou komunitu v Libanonu tvoří odhadem jen přibližně sto lidí a jejich řady úměrně rostoucímu věku řídnou. Pokus vzkřísit kdysi nejvýznamnější židovský svatostánek v zemi je prý jednou z možností, jak tento trend zvrátit a za čas nevyškrtnout úplně judaismus ze seznamu bezmála dvou desítek náboženských směrů působících v Libanonu.
