Každý pátý vězeň propuštěný z Guantánama na Kubě se dal k teroristům, tvrdí nejnovější zpráva amerického ministerstva obrany. I když jde o odhad, a ke všemu sporný (konzervativci tvrdí, že jich je mnohem víc, liberálové naopak, že méně), fakt je, že určité procento lidí, které Spojené státy zadržovaly na své vojenské základně na Kubě, se po návratu domů přidává k těm, kteří vyhlásili Americe válku.
Jasně to dokázal případ vánočního pokusu o atentát na let z Amsterdamu do Detroitu, jehož pachatel, třiadvacetiletý Nigerijec, dostal instrukce v Jemenu od členů tamní odnože Al Kajdy. Mezi materiály, které se dostaly do rukou vyšetřovatelům, bylo i video, na němž rozpoznali dva bývalé vězně z Guantánama.
Faktem je i to, že se na veřejnost dostalo jen číslo, samotná zpráva nebyla a nebude zveřejněna, a tak se tudíž neví, z čeho při jejím sestavování Pentagon vycházel. Počet těch, kteří se po návratu z Guantánama přidali k Al Kajdě nebo k dalším spřízněným teroristickým sítím, každopádně od zveřejnění posledních odhadů roste.
Vyplývá to z toho, co řekl deníku The Los Angeles Times tiskový mluvčí Pentagonu Geoff Morrell, podle něhož se prý jen od loňského dubna dalo k teroristům plných 14 procent ze 74 propuštěných vězňů.
Je vůbec správné zavřít Guantánamo?
Zpráva v Americe jen přilila olej do ohně. Sotva před dvěma dny prezident Barack Obama rozhodl o tom, že se dočasně zastaví propouštění vězňů do Jemenu (Jemenci tvoří největší část guantánamských vězňů).
Prezidentovi oponenti z Republikánské strany chtějí, aby zaujal ještě tvrdší postoj a nevydával vězně ani do Saúdské Arábie (zmiňovaná dvojice bývalých vězňů, která se objevila na videu z Jemenu, byla vydána právě do Saúdské Arábie. Absolvovali tam "převýchovný" program a pak zběhli do Jemenu).
Největší spory ale panují o to, co bude s Guantánamem dál. Obama se loni po nástupu do úřadu zavázal, že je nechá do roka zavřít. Lednový termín, který by korespondoval s jeho slibem, už nestihne, to nedávno přiznal i on sám. Problém je v tom, že se po nedávných událostech začalo znovu mluvit o tom, jestli je vůbec správné Guantánamo zavírat.
Bílý dům ve středu ústy mluvčího Roberta Gibbse potvrdil, že nemá v úmyslu pouštět na svobodu nikoho, u koho se zjistí, že spolupracoval s teroristy.
"Nikdy jsme neplánovali propouštět nebo přesouvat lidi, u nichž jsme přesvědčeni o tom, že by pro naši zemi představovali bezpečnostní riziko," řekl Gibbs. Vyhnul se však odpovědi na otázku, jestli nedávné prezidentovo rozhodnutí zastavit propouštění vězňů do Jemenu souvisí s obavami, že se znovu přidají k Al Kajdě.
Podhodnocené číselné údaje
Nová statistika Pentagonu by to jen potvrzovala. Bojovníci za lidská práva a právníci lidí vězněných v Guantánamu nicméně tvrdí, že jde o zmanipulovaná čísla, která nikterak neodrážejí realitu.
"Za těmi čísly nejsou konkrétní jména ani to, co ti lidé provedli, že je zařadili mezi teroristy," nechal se slyšet právník Marc Falkoff, který zastupuje hned několik vězňů z Guantánama. Jako příklad manipulace s fakty uvedl poslední podobnou zprávu Pentagonu – dva lidé, které tehdy ministerstvo zařadilo na seznam, se prý provinili recidivou jen tím, že proti Americe veřejně vystoupili (slovně).
Sílí však i opačné hlasy. Charles Stimson z vlivného think-tanku Heritage Foundation, který za bývalého prezidenta George W. Bushe zastával vysoký post na ministerstvu obrany, naopak Pentagon kritizoval za to, že na seznam recidivistů nezařadil víc jmen.
"Proč dosud nikoho nezarazilo, že zatímco mezi běžnými kriminálníky dosahuje míra recidivy běžně víc než 90 procent, u usvědčených džihádistů se pohybuje jen kolem 20 procent? Lidé jsou tím naopak pohoršeni a tvrdí, že 20 procent je moc," položil si řečnickou otázku.
"Mám tisíc důvodů věřit tomu, že to číslo je hodně podhodnocené a že skutečný počet recidivistů je mnohem vyšší než 20 procent," dodal Stimson.
