Podle něj Británie "nespěchala" do války, přestože Blair, který byl premiérem v letech 1997 až 2007, měl blízké vztahy s tehdejším americkým prezidentem Georgem Bushem. Campbell popřel, že by Tony Blair byl odhodlán jít do války bez ohledu na "fakta kolem zbraní hromadného ničení", jak tvrdí Blairovi kritici.
Irácká válka hluboce rozdělila Británii, vyvolala masové demonstrace a kvůli ní odstoupilo několik ministrů. Blair stejně jako Bush zdůvodňoval invazi hrozbou údajných iráckých zbraní hromadného ničení, které se nikdy nenašly. Campbell je zatím nejvýznamnější osobností, která se objevila před vyšetřovací komisí vedenou Johnem Chilcotem. Jeho bývalý šéf Blair bude vypovídat koncem ledna nebo začátkem února.
Podle Campbella Irák a jeho tehdejší prezident Saddám Husajn znepokojoval Blaira již před teroristickými útoky v USA z 11. září 2001. Stejně tak prý Blair nezměnil britskou politiku vůči Iráku po setkání s Bushem na jeho ranči v Crawfordu v dubnu 2002, jak před komisí tvrdil bývalý britský velvyslanec při OSN Christopher Meyer.
Vyšetřovací výbor zasedá několik měsíců před volbami v Británii, v nichž jsou favority opoziční konzervativci. Řada jindy labouristických voličů zanevřela na labouristy a na Blaira právě kvůli irácké válce. Nynější premiér Gordon Brown, který byl za Blaira ministrem financí, vyslýchán nebude. Campbell dnes potvrdil, že Brown patřil k nejužšímu kruhu spolupracovníků, s nimiž Blair pravidelně konzultoval.
Nizozemská komise: Válka v Iráku nebyla oprávněnáAmericko-britská invaze v Iráku v roce 2003 nebyla podle nezávislé nizozemské komise z hlediska mezinárodního práva legitimní. "Rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku z 90. let neposkytovaly k intervenci mandát," uvedla komise ve zprávě, kterou předala nizozemské vládě. Komise byla z vládního podnětu zřízena loni v únoru. Stalo se to na nátlak nizozemských politiků, kteří pochybovali o oprávněnosti nizozemské politické podpory invazi. Vláda, v jejímž čele byl v době invaze - a je i nyní - Jan Peter Balkenende, zdůvodňovala svou podporu invazi tím, že Bagdád porušoval rezoluce Rady bezpečnosti. Komise dospěla k závěru, že nizozemské ministerstvo zahraničí, v jehož čele stál pozdější generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer, rozhodla o nizozemské podpoře americko-britské akci už v srpnu 2002 (tedy víc než půl roku před jejím zahájením). "Otázku legitimity z hlediska mezinárodního práva tehdejší vláda podřadila liniím definovaným ministerstvem zahraničí," uvádí zpráva. Podle ní ale není žádný důkaz, že Nizozemsko během invaze poskytlo této akci aktivní vojenskou podporu. V červenci 2003 pak Nizozemci do Iráku poslali 1100 mužů do mezinárodních sil, kterým velely Spojené státy, ale které měly mandát OSN. |
