Při projevu uvnitř synagogy obhajoval papež postup Vatikánu během druhé světové války, který židovští představitelé v poslední době často kritizovali.
"Přes problémy a těžkosti cítíme atmosféru velkého respektu a dialogu mezi věřícími obou náboženství. Vztahy jsou rozvinuté a existuje společné úsilí zvýraznit to, co nás spojuje: předně víra v jediného boha, ale také ochrana života a rodiny, tužba po sociální spravedlnosti a míru," prohlásil papež k věřícím z okna svého sídla ve Vatikánu.
Benedikt XVI. byl dnes v židovské svatyni, která se nachází nedaleko papežského sídla, všemi přítomnými vřele přivítán. U vchodu jej přijal římský velký rabín Riccardo Di Segni. Pak proběhla minuta ticha na počest obětí haitského zemětřesení.
Papežova návštěva synagogy, provázena přísnými bezpečnostními opatřeními, se ale neobešla bez napětí. Několik předních židovských představitelů, včetně hlavního italského rabína Giuseppeho Larase, se totiž podle agentur rozhodlo událost bojkotovat, protože se koná v době, kdy židovská obec kritizuje papežovo loňské rozhodnutí otevřít cestu ke svatořečení Pia XII.
Výčitky kvůli druhé světové válce
Pius XII. byl hlavou katolické církve za druhé světové války a nepostavil se proti nacistickému vyhlazování Židů. Papeži židé vyčítají také to, že loni zrušil exkomunikaci tradicionalistického biskupa Richarda Williamsona, který veřejně popíral existenci plynových komor.
Předseda židovské obce v Římě Riccardo Pacifici dnes papežovi řekl, že Pius měl holokaust veřejně odsoudit. "Mlčení Pia XII. stále bolí, protože něco mělo být učiněno. Možná, že by to nezastavilo transporty smrti, ale vyslalo by to signál, slova podpory, lidské solidarity našim bratrům odvážených do komor v Osvětimi," pronesl Pacifici.
Papež ve svém projevu reagoval, že Vatikán během druhé světové války často Židy podporoval "skrytým a nenápadným způsobem". Piovo jméno ale v této souvislosti přímo nezmínil. Holokaust označil za "nejextrémnější bod na cestě nenávisti" a podotkl, že "bohužel mnozí (vůči němu) byli lhostejní".
Nová etapa přátelství mezi židy a katolíky
Prvním papežem, který se v nějaké synagoze pomodlil, byl v roce 1986 Jan Pavel II. Bylo to právě v římské synagoze. Nynější hlava katolické církve, která pochází z Německa, chce podle katolického tisku historicky významné gesto svého předchůdce zopakovat. Dnes papež řekl, že cílem návštěvy je zahájit novou etapu přátelství mezi židy a katolíky.
Vatikán před nedávnem uvedl, že papežův krok k Piovu blahořečení nebyl míněn jako nepřátelský akt vůči židům a neměl by být vnímán jako překážka na cestě k vzájemnému dialogu. Ten umožnil druhý vatikánský koncil, který se odehrál v letech 1962-1965 a jehož cílem bylo římskokatolickou církev modernizovat.
