S odvoláním na diplomaty z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o tom informovala agentura AP. USA považují tuto odpověď za nevhodnou.
Írán byl loni přizván k rozhovorům o svém jaderném programu. Předtím o tom jednalo bez Íránu pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německo a Írán vyjednával pouze v rámci MAAE.
Íránci tak loni dostali šanci ukázat vstřícnost a jeho vyjednávači původně kývli na to, že Írán vyveze přes 70 procent svého slabě obohaceného uranu do Ruska k dalšímu obohacení. Francie pak z něj měla vyrobit palivo pro teheránský výzkumný reaktor. Vláda v Teheránu pak ale souhlas popřela a začala klást podmínky.
Vyvezení podstatné části obohaceného uranu by ukončilo spor o to, zda pravým důvodem toho, že se Írán odmítá vzdát technologie obohacování, je snaha získat materiál pro výrobu jaderné zbraně. Teherán to popírá a říká, že uran obohacuje pouze proto, aby si mohl v budoucnu sám zajistit palivo jaderných elektráren.
Írán nedodržel ani termín, do nějž měl na loňskou nabídku odpovědět.
Původně tak měl učinit do konce roku 2009.
Hrozí mu další, čtvrtá sada sankcí, o níž se už začalo hovořit v sídle RB OSN v New Yorku. Čína ale dala na sobotní přípravné schůzce najevo, že rezoluci o nových sankcích nepodpoří. Jakožto člen RB OSN s právem veta může tedy rezoluci zablokovat.
USA si přejí, aby nové sankce tentokrát zasáhly hlavně íránskou elitu, která rozhoduje o jaderném programu, a nikoli obyvatelstvo.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley řekl, že podle USA je odpověď nevhodná.
Britský ministr zahraničí David Miliband řekl, že Londýn podpoří nové finanční sankce proti Teheránu. V parlamentu ale také prohlásil, že nepovažuje za vhodné hovořit o detailech předem a dát vědět těm, koho mají sankce postihnout. Popřel také zprávy o odporu Pekingu vůči sankcím. Řekl, že se všichni účastníci v sobotu dohodli na tom, že je čas vymezit, jaký postih bude nejúčinnější.
.
