Obama ve svém projevu reagoval i na kritiky, kteří mu vytýkají, že je odtržený od problémů skutečných Američanů a že zatím nepřinesl změnu, jejíž příslib ho vynesl do Bílého domu. "Nikdy jsem nenaznačoval, že změna bude snadná, anebo že ji zvládnu udělat sám. Demokracie v třísetmilionovém národě dokáže být hlasitá a nepořádná, vyvolává vášně a spory," podotkl Obama.
Přiznal, že jeho vláda v uplynulém roce zaznamenala neúspěchy a že si některé zasloužila. Podle Obamy ale tyto neúspěchy nejsou srovnatelné s údělem, který v současné obtížné době stihl mnoho Američanů. Prezident dodal, že navzdory těmto neúspěchům jej pohání vpřed vědomí, že obyvatelé Spojených států byli vždy odhodlaní a optimističtí. "Nevzdáváme se. Ani já se nevzdávám," podotkl.
Problém číslo jedna současných Spojených států - vysokou nezaměstnanost, kdy je bez práce každý desátý Američan, chce Obama řešit například podporou půjček pro malé firmy ve výši 30 miliard dolarů z prostředků, které státu vrátily problémové banky. Představil ale také daňové úlevy firmám na investice, veřejné investice do infrastruktury, podporu ekologických technologií, ale i exportu, vzdělání a inovací.
Ekonomiku je podle šéfa Bílého domu třeba postavit na nových základech, které zajistí dlouhodobý ekonomický růst. Připomněl, že v uplynulé dekádě příjmy Američanů klesaly a prosperita byla založena na finančních spekulacích a realitní bublině. Země proto podle něj potřebuje reformu finančního sektoru, protože bez zdravých finančních trhů pracovní místa vznikat nebudou.
Američany i americké firmy je podle Obamy také třeba zbavit zátěže, kterou pro ně představují stále vyšší náklady na zdravotní péči. Kongres by proto podle něj měl přijmout zdravotní reformu. Její schválení se zkomplikovalo, když demokraté v doplňovacích volbách do Senátu v Massachusetts přišli o většinu schopnou blokovat obstrukce republikánů, kteří s ní nesouhlasí.
Reforma by podle šéfa Bílého domu měla zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionů nepojištěných Američanů.
Důležitá je podle něj i pro nápravu veřejných rozpočtů. Jen v současném finančním roce by rozpočtový schodek americké federální vlády podle úterního odhadu Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) měl dosáhnout 1,35 bilionu dolarů (zhruba 25 bilionů Kč).
Prezident proto navrhuje od finančního roku 2011, který začne v září, zmrazit část nemandatorních výdajů. Stát si podle Obamy stejně jako obyčejní lidé musí v těžké době utáhnout opasek. Úspory by neměly zasáhnout výdaje na bezpečnost ani sociální programy. V chystaném rozpočtu, který Kongresu představí, podle Obamy zatím Bílý dům našel 20 miliard úspor. Ve srovnání s výší schodku to není příliš. Prezident také nehodlá pokračovat v daňových úlevách pro těžební společnosti a bohaté lidi.
Obama přiznal, že úspory, které navrhuje, deficit příliš nesníží. Rozhodl proto o vzniku speciální komise, která by měla hledat další cesty ke snížení schodku. Měli by v ní zasednout republikáni i demokraté. Podobnou komisi v úterý odmítl Senát. Na rozdíl od té, již vytvoří prezident, by její doporučení ale byla závazná.
Šéf Bílého domu také chce ve Spojených státech zlepšovat postavení menšin.
Hodlá proto s Kongresem a armádou zrušit zákon, který homosexuálům zakazuje při službě v armádě odhalovat jejich sexuální orientaci. Obama také slíbil nápravu pravidel pro imigraci.
Prezident mluvil i o zahraniční politice. Připomněl, že Spojené státy do konce srpna stáhnou z Iráku bojové jednotky. USA podle něj sice nadále budou zemi podporovat, ale "válka končí". Dodal, že podobný cíl Američané sledují i v Afghánistánu, kde nyní navyšují počet sil, aby mohli čelit povstaleckému hnutí Taliban.
Šéf Bílého domu také zopakoval svoji vizi světa bez jaderných zbraní.
Spojené státy a Ruskou jsou podle něj na dosah uzavření nové smlouvy o omezení jaderných zbraní. V dubnu se pak uskuteční summit věnovaný jaderné bezpečnosti. Írán, jehož jaderný program USA dlouhodobě znepokojuje, pak za svou neochotu spolupracovat prý "bude čelit stále více důsledkům".
Obama ve svém projevu naopak nezmínil konflikt na Blízkém východě, o kterém nedávno prohlásil, že při řešení problémů mezi Izraelem a Palestinci přecenil své síly. Nezmínil ani vztahy s Čínou, které v posledních týdnech dostal do popředí spor americké firmy Google s tamní vládou.