Pokud jde ale o sympatie k nejbližším sousedům, je pořadí obliby Češi, Slováci, Litevci a Němci, zřetelně méně pak Ukrajinci, Bělorusové a Rusové.
Sympatie vůči Maďarům, Řekům, Nizozemcům, Irům, Norům a Američanům vyjádřilo 45 až 40 procent dotázaných Poláků. K Bulharům, Estoncům a Lotyšům vyjádřilo sympatie 33 až 37 procent dotázaných, naproti tomu 15 až 18 procent tyto národy nemá rádo.
Vůči Židům, Číňanům, Arménům, Vietnamcům a Čečencům vyjádřilo sympatie stejný počet lidí jako kolik jich vyjádřilo antipatie. Jednoznačná nepřízeň převládá mezi Poláky vůči Turkům, Rumunům, Arabům a Romům.
CBOS uskutečňuje sondáž obliby národností už od roku 1993; za uplynulých téměř 17 let byly zaznamenány jednoznačně pozitivní změny. Právě v prvním ročníku průzkumu dosáhli převahy sympatií nad antipatiemi pouze Češi a Slováci, ke všem ostatním národům převládaly v různém stupni jen antipatie.
Během uplynulých let zažily největší změny k lepšímu vztahy k Litevcům a Ukrajincům, ve zřetelné míře se však s otevíráním světa zlepšily i vztahy k mnoha dalším národům.
Ze sousedů však pouze k Čechům a Slovákům přesahují u 50 procent Poláků sympatie, u Litevců sympatie přesahují 40 procent a Němci se 40 procentům těsně přibližují. Kolem 34 procent sympatií pak mají Ukrajinci, Bělorusové a Rusové.