"Rusko si vyhrazuje právo použít jadernou zbraň v odpovědi na použití jaderných či jiných typů zbraní hromadného ničení proti němu a jeho spojencům, jakož i v případě napadení Ruska konvenčními zbraněmi, pokud by byla ohrožena sama existence státu," praví doktrína.
Mezi hlavními vnějšími hrozbami doktrína jmenuje snahy globalizovat roli NATO a přiblížit vojenskou infrastrukturu aliance k ruským hranicím "i cestou rozšiřování paktu".
Zveřejnění se odkládaloDokument byl vypracován již loni v listopadu, ale jeho zveřejnění se odkládalo, prý možná i proto, aby nepodráždilo Spojené státy při jednáních o nové odzbrojovací dohodě. Tu se však dosud uzavřít nepodařilo. Ruští analytici při kritice doktríny upozorňovali, že reálnější hrozbu než Západ spíše představují muslimští povstalci na jihu země. |
K hlavním vnějším hrozbám doktrína řadí i vytváření systémů protiraketové obrany, militarizaci kosmu a rozmísťování vysoce přesných nejaderných strategických zbraní.
Rusko od počátku odmítalo dřívější americké plány vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít, kterých se nový americký prezident Barack Obama zřekl. Nadále však spojuje Obamou upravené plány na protiraketovou obranu s novou dohodou o omezení jaderných zbraní a žádá, aby konvenční strategické zbraně podléhaly stejným omezením jako jaderné.
Za další vnější hrozby doktrína označuje územní nároky vůči Rusku a jeho spojencům a vměšování do jejich vnitřních záležitostí. Jako ohrožení Moskva vnímá i přítomnost cizích vojenských kontingentů v sousedství Ruska a jeho spojenců.
"Nehledě na to, že poklesla pravděpodobnost rozsáhlé války proti Ruské federaci s použitím konvenčních a jaderných zbraní, z řady směrů vojenské ohrožení Ruska sílí," praví se v dokumentu. Vzhledem k nepředvídatelnosti budoucích válečných konfliktů zůstávají ruské jaderné zbraně důležitým faktorem odstrašení.
