Lidovky.cz

Vlastenectví nikomu nevnucuji, říká jeden z předkladatelů zákona

Svět

  9:54
PRAHA - Slovenský parlament schválil kontroverzní zákon o vlastenectví. Norma z dílny populistické Slovenské národní strany (SNS) ukládá povinné hraní národní hymny státním školám, vládě i parlamentu. Státní zaměstnanci také budou muset skládat slib věrnosti státu. Lidové noviny přinášejí rozhovor s jedním z předkladatelů zákona Rafaelem Rafajem, šéfem poslanců SNS.

Rafael Rafaj foto: ČTK

* LN Jaký smysl podle vás má posilovat na Slovensku vlastenectví zákonem? Proč jste s touto úpravou přišli?

Protože podpora vlastenectví je i v programovém prohlášení vlády. V éře globalizace, kdy se stírají kulturní a národní specifikace, v čase, kdy jsme po získání samostatnosti vstoupili do dalšího kvazi nadnárodního svazku v podobě Evropské unie, se jednak státní symboly a jednak pocit příslušnosti k danému národu dostávají na vedlejší kolej. Preferuje se evropský rozměr a evropské občanství. Zapomíná se na základnu, kterou tvoří evropské národy. Myslíme si, že spolu s evropskou identitou je potřebné rozvíjet i příslušnost k národnímu státu.

* LN Chtěli jste díky zákonu posílit i slovenské národní sebevědomí? Je to vůbec potřeba...

Ono to (s tím, pozn. red.) souvisí. V ekonomické rovině je například problémem malých států a národů únik mozků. Bude jen otázkou času, než si jednotlivé národní elity uvědomí, že budou muset motivovat mladé lidi – špičkové odborníky, aby zůstávali ve své zemi. Tyto ekonomiky nejsou tak výkonné jako západní a nemůžou je (stejně) zaplatit. Posledním motivujícím prvkem tak může být právě příslušnost k dané komunitě, národu či pocit hrdosti. Ten člověk pak může (raději) pracovat na Slovensku.

*LN Vaši oponenti vám ale vytýkají, že vlastenectví je cit, který se nedá nařídit zákonem... 

Zčásti souhlasím, protože my nikomu vlastenectví nevštěpujeme a nevnucujeme. Zákon má název "na podporu vlastenectví" a konstatuje, že stát podporuje vlastenectví jako takové. Vytváří podmínky pro to, aby se státní hymna hrála na školách, na úvod zasedání parlamentu, vlády, samospráv a na začátku sportovních akcí. To vidíme i v zahraničí. Pokud se týká škol, tak třeba ve Spojených státech je běžnou věcí slib věrnosti vlajce. Podívejte se, jací jsou najednou z Američanů největší patrioti. Určitě cit nelze vnutit, ale například v našem zákoně o rodině se v paragrafu 18 definuje, že manželé jsou povinni zachovávat věrnost. Takže chápete. (smích) Každý ví, že manželskou věrnost není možné vnucovat, je to deklarativní konstatování, které vyžaduje všeobecná mravnost.

* LN Odkud odjinud jste ještě čerpali inspiraci?

Spojené státy byly inspirátorem, pokud se týká slibu věrnosti (Slovenské republice). V této části jsme ale udělali největší ústupky. Slib věrnosti zůstal jen pro nově nastupující státní zaměstnance. Když státní zaměstnanec dostává lukrativní místo s definitivou, tak jakýsi prvek loajality ve formální rovině slibu je úplně přirozený. Byli jsme tisíc let ve státním útvaru, kde se upřednostňoval maďarský národ, potom, při vší úctě, jsme byli v první Československé republice, kde to také nebylo nejrůžovější. Potom jsme zase zažili společnou éru preferování internacionalismu socialistického typu, pak jsme na chvilku získali samostatnost a najednou jsme "hupli" do Evropské unie. Tak mi povězte, kdy jsme si my na rozdíl od jiných národů mohli sebevědomí, patriotismus a hrdost vypěstovat?

* LN Proč jste zákon předložili nyní? Sehrálo roli i to, že se na Slovensku blíží volby...

Načasování vyplývá i ze spolupráce s koaličními partnery. Víme, že se jedná o citlivou otázku. Socialistická frakce v Evropském parlamentu má jiné smýšlení, spíše internacionální než národní. Od ledna ale vypršela platnost koaliční smlouvy. Toto tak byl jediný reálný čas. Stabilita slovenské vlády pro nás byla klíčová.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.