První krok už byl učiněn. Uzbecká společnost zde na začátku února začala pokládat 75 kilometrů dlouhou trať, která povede od uzbeckých hranic k letišti v severoafghánském Mazáre Šarífu. Projekt za 129 milionů financuje Asijská banka pro rozvoj. Za největší hrdiny jsou však považováni dělníci, kteří prý pracují v podobných podmínkách, jaké panovaly za časů budování kolejí v amerických prériích v 19. století.
V minulosti zatím všechny pokusy vybudovat v Afghánistánu železniční síť selhaly, což tamním obyvatelům vůbec nevadilo. Vlaková doprava pro ně symbolicky ztělesňovala kolonizaci a oni byli náležitě hrdí na to, že jejich zemi se tohoto porobení podařilo ušetřit.
Pokud by se nyní podařilo zrealizovat všechny plány a propojit zemi s okolními železničními tahy, mělo by to pro Afghánce velký význam. Lidé z odlehlých horských oblastí by se díky snadnějšímu cestování vymanili z izolace a v neposlední řadě by se v zemi mohl konečně rozvinout obchod. Podle analytiků by se ale zlepšila i bezpečnost v případě, že by sousední Pákistán projevil zájem a napojil svoji železniční síť na tu afghánskou. Kdyby ji pak začal využívat pro své obchodní zájmy, jistě by si ohlídal, aby byl v zemi nastolen klid.
Celý článek o železnici v Afghánistánu si přečtěte ve čtvrtečním vydání deníku