Kvótování vzniklo jako způsob "pozitivní diskriminace" na pomoc ženám, které se kvůli početní převaze mužských studentů v některých oborech cítily v nevýhodě. "Systém však naprosto selhal," zhodnotil výsledek ministr pro vysoké školy a výzkum Tobias Krantz. Namísto odstranění diskriminace studentek ji totiž nečekaně zvýšil.
Snaha o rovnováhu mezi muži a ženami v poměru "půl na půl" ztroskotala mimo jiné proto, že na vysokoškolské studium v největší skandinávské zemi v současnosti jde celkově víc žen než mužů. Při nutnosti dodržovat "rovnoprávné" kvóty proto naopak v některých studijních oborech, kde dříve převládaly ženy, dostali přednost mužští studenti jen na základě svého pohlaví, a to i přesto, že některé nepřijaté ženské uchazečky byly lepší podle středoškolského studijního prospěchu, na jehož základě se na švédské vysoké školy jinak přijímá.
Podle Gunnara Strömmera, zástupce Centra pro spravedlnost, které se jako jedna z řady institucí podobnými situacemi zabývá, bylo v posledních čtyřech letech v důsledku kvótování evidováno plných 13 tisíc případů diskriminace vysokoškolských uchazečů. V 95 procentech případů šlo o ženy.
Následné stížnosti se pak staly pro švédský stát nákladnou historií - na vysouzeném odškodném stát v posledních letech vyplatil miliony švédských korun.
Kvótování studijních míst a posuzování studentů podle pohlaví vůbec proto bude od srpna letošního roku ve Švédsku zakázáno.
