Dohodli se na tom šéfové slovinských parlamentních stran v pátek večer na schůzce s premiérem Borutem Pahorem, informovala dnes agentura APA. "Věc je natolik důležitá, že by o ní měli rozhodnout občané," řekl premiér po setkání.
Pahor svolal schůzku parlamentních stran poté, co ústavní soud v úterý rozhodl, že dojednaná hraniční smlouva neodporuje ústavě. Tím se po čtyřech měsících otevřela cesta pro pokračování procesu až k ratifikaci.
Premiér ve snaze uklidnit opozici prosazoval uskutečnit ke smlouvě nezávazný plebiscit, opozice však trvala na závazném referendu a hrozila, že si jeho konání prosadí.
Většina dohodu podporuje
Průzkumy prokázaly, že asi 60 procent Slovinců dohodu podporuje a mohla by proto v referendu projít. "Většina lidí chce, aby problém s hranicí byl už konečně nějak vyřešen," řekla komentátorka Meta Rogaličová listu Dnevnik.
Výsledek však přesto není jistý, protože voliči mohou do hlasování promítnout svou nespokojenost s vládou, která musí kvůli krizi šetřit na všemožných výdajích včetně sociálních, uvedla agentura Reuters.
Situace se obrátila
Piranský zálivHraniční pře se týká rozdělení Piranského zálivu. Chorvatsko si doposud nárokovalo jeho polovinu, což je pro Slovinsko nepřijatelné - to by mu navždy znemožnilo volný přístup do mezinárodních vod. Proto po Chorvatsku žádá změnu hranice ve svůj prospěch a vytvoření námořního koridoru, který by ústil do mezinárodních vod. |
Nyní však je v silné pozici zase Slovinsko: jako člen EU od roku 2004 má možnost bránit přijetí Chorvatska do unie. Lublaň již v uplynulém období blokovala některé kapitoly ze vstupního jednání Chorvatska do společenství a podle některých názorů tím přijetí této země zbrzdila už o rok; Záhřeb však změnil taktiku.
Součástí dohody, o níž Slovinci mají hlasovat v referendu, je také pasáž, že v těch bodech hraničního sporu, na nichž se obě země nedohodly, rozhodne mezinárodní arbitráž, jejíž výsledky se oba státy zavazují přijmout.
