Polsko zjevně očekávalo od Putina objasnění a prosbu o prominutí, ale ruský premiér "nemohl celé břímě stalinských zločinů vložit na současné Rusy", zdůrazňuje list Izvestija.
I Rossijskaja gazeta připouští, že slovo 'odpusťte', na které Poláci čekali, nezaznělo. "Otázek neubylo, ceremonie jen potvrdila, že popravy byly. Ale finále tragédie zůstává jako dříve otevřené. Slovo 'usmíření' znělo z polských i ruských úst, ale jen jako věc budoucnosti," konstatoval vládní deník.
Chyběla slova omluvy
Deník Vedomosti vidí v pokleknutí premiérů před hroby polských důstojníků obdobu stejného činu německého kancléře Willyho Brandta při návštěvě Varšavy v roce 1970. "Symbolické Putinovo a Tuskovo gesto znamená, že Moskva a Varšava dospěly k závěru, že vzpomínka na oběti nesmí rozdělovat, ale sjednocovat oba národy trpící stalinskými represemi, a že se zřekly vzájemných výhrad otravujících vztahy v posledních letech," míní list.
Čtěte více |
Podle komentátora by bylo dobré, kdyby tím ustaly i pokusy obviňovat Rusko ze spáchání genocidy či naopak v Rusku snahy hlásat stalinskou verzi masakru anebo jej ospravedlňovat smrtí sovětských zajatců v polských táborech na počátku 20. let minulého století.
"Za správnými slovy by měly přijít i činy," vybízí deník k obnovení vyšetřování katyňského případu, k uznání popravených za oběti politických represí a k jejich rehabilitaci.
Putinova návštěva v Katyni je však podle deníku důležitá nejen pro vztahy s Polskem. "Premiérova slova o nepřípustnosti omlouvat stalinské zločiny jsou významná i pro samo Rusko.
Měla by je vyslyšet společnost, autoři učebnic, snažící se dát teroru proti milionům občanů racionální základ a vydávat je za daň modernizaci, a nakonec i činitelé, kteří chtějí na Den vítězství vyvěsit portréty tyrana pod záminkou respektu k veteránům a objektivního vztahu k dějinám," uzavírají Vedomosti ve zjevné narážce na moskevského starostu Jurije Lužkova. Ten chce během květnových oslav vyvěsit Stalinovy portréty navzdory výhradám ochránců lidských práv a i Kremlu.