Potvrdil to mluvčí vlády Pawel Graś. Do vlasti byla převezena i rakev s ostatky manželky prezidenta Marii Kaczyńské, kterou identifikovali podle prstýnku - čtěte zde.
Lech a Maria Kaczyńští pak mají být pohřbeni v neděli ve 14:00 na krakovském hradě Wawel. Řekl to vojvoda Malopolska, v němž Krakov leží. Manželé Kaczyńští na Wawelu spočinou vedle polských králů a jejich rodin a dalších historicky významných osobností.
V tamní katedrále je pochován například obnovitel polské státnosti po roce 1918 maršál Józef Pilsudski, který později v zemi nastolil autoritářský režim, dále pak předseda polské exilové vlády v době druhé světové války Wladyslaw Sikorski. V roce 1943 zahynul při leteckém neštěstí u Gibraltaru. Jsou tam uloženy také ostatky Anny Jagellonské, manželky českého a uherského krále a římského císaře Ferdinanda I.
Kaczyński byl spojen s Varšavou, oponuje filozof
Rozhodnutí pohřbít Kaczyńského na Wawelu vyvolalo i nesouhlasné reakce. "Přijde mi, že zvítězil patos," řekl v rádiu TOK FM filozof z Jagellonské univerzity v Krakově Jan Hartman.
"Možná rozhodlo to, že se plánuje velký obřad, kterého se budou účastnit zahraniční hosté. A rozhodlo to, že na Wawelu to bude dobře vypadat," myslí si Hartman. Připomněl, že Lech Kaczyński byl spojen s Varšavou, kde se narodil, byl také jejím primátorem.
Podle Hartmana si lze jen těžko představit, že prezidentovi příbuzní budou jezdit na Svátek všech svatých z hlavního města na Wawel. Kritické hlasy zaznívají také na internetu, mnozí lidé si myslí, že pohřbít manžele Kaczyńské vedle polských králů není vhodné.
Do sobotní tryzny se nepodaří identifikovat všechna těla
Podle předsedy Senátu Bogdana Borusewicze se veřejný smuteční obřad za všech 96 obětí sobotní katastrofy uskuteční v sobotní poledne na varšavském hlavním náměstí Maršála Józefa Pilsudského před hrobem Neznámého vojáka.
Podle mluvčího vlády vše nasvědčuje tomu, že do tryzny se nepodaří identifikovat těla všech obětí letecké katastrofy.
Veřejná pietní akce bude pro polské hlavní město ohromnou výzvou, přijedou na ni státníci z celého světa. Z Česka se do Polska chystá prezident Václav Klaus. S hlavou státu a dalšími vysokými představiteli Polska se budou v sobotu i v neděli naposledy chtít rozloučit i statisíce obyčejných lidí.
Přijede Obama
Washington dnes potvrdil, že krakovského pohřbu se zúčastní také prezidetn USA Barack Obama.
"Prezident odcestuje do Krakova, aby ve jménu Američanů vyjádřil hlubokou soustrast našemu důležitému spojenci a podporu polskému lidu," citovala agentura Reuters prohlášení. Mluvčí Bílého domu Robert Gibbs řekl, že Obama odletí do Krakova v sobotu v noci. Naposledy byl Obama v Evropě před týdnem, kdy v Praze ve čtvrtek podepsal s ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem smlouvu o omezení jaderného arzenálu.
Již dříve bylo oznámeno, že se pohřbu zúčastní i ruský prezident Dmitrij Medveděv.
V Česku byl na oba víkendové dny vyhlášen státní smutek.
Vyšetřovatelé nalezli další černou skříňku
Na místě katastrofy nalezli vyšetřovatelé další takzvanou černou skříňku. Tento doplňkový záznamník polské výroby bude rozšifrován v Polsku za účasti ruských expertů.
Polští zákonodárci si na mimořádné schůzi Sejmu a Senátu připomněli památku všech obětí, ale hlavně 18 kolegů ze svých řad. Poslanci za jednotlivé strany, kteří četli jména svých zahynulých spolustraníků, kladli květiny na řečnický pult v jednacím sále Sejmu. Nejvíce času čtení zabralo poslankyni za opoziční Právo a spravedlnost, jejíž strana při sobotním neštěstí utrpěla obrovské ztráty. Na místech, která zůstala prázdná, stály zarámované fotografie zesnulých poslanců. V prohlášení, které poslanci a senátoři přijali, sobotní neštěstí označili za největší tragédii v poválečných dějinách Polska.
Do Varšavy byla z Ruska převezena rakev s ostatky polské první dámy. Spolu s rakví Lecha Kaczyńského je vystavena v Sloupovém sále prezidentského paláce. Památce manželů Kaczyńských se chodí poklonit truchlící lidé. Před zavřenými rakvemi přikrytými polskou vlajkou poklekávají a křižují se. Sloupový sál je místo, kde se obyčejně konají nejdůležitější slavnosti, jichž se polská hlava státu účastní. Před prezidentským palácem se vytvořila dlouhá fronta.
Místo posledního odpočinku prezidentského páruWawel je nízký vrch v Krakově na břehu řeky Visly, na němž stojí komplex královského hradu a katedrály sv. Stanislava a Václava. Je místem, kterému náleží výsadní postavení v dějinách polské katolické církve a národa. V 10. století si tento vrch za jedno ze svých sídel zvolili první polští panovníci z rodu Piastovců. V té době se místo stalo i jedním z center šíření křesťanství na území dnešního Polska. V roce 1320 byl ve wawelské katedrále podle historických dokumentů poprvé korunován polský panovník, kterým byl Vladislav I. Lokýtek. V 16. století byl hrad sídlem polského sejmu. Politický význam hradu poklesl na počátku 17. století, kdy byl královský dvůr přesunut do Varšavy. Katedrála si však nadále uchovala svůj význam nejdůležitějšího polského chrámu. Po zániku Polska roku 1795 Krakov připadl Rakousku a hrad sloužil potřebám armády. Po obnovení samostatnosti Polska v roce 1918 byl sídlem hlavy státu, a to až do roku 1939, kdy bylo Polsko rozděleno mezi nacistické Německo a Sovětský svaz. Po druhé světové válce byl královský hrad změněn na muzeum. Nejstarší součástí královského hradu jsou zbytky románské stavby z poloviny 11. století. Ve 14. století vybudovali polští panovníci na Wawelu impozantní gotické sídlo. To ale roku 1499 zničil rozsáhlý požár. O zhruba pět let později začala pod dohledem italských a německých architektů rozsáhlá přestavba hradu v renesančním stylu. Tehdy zámek získal svůj dodnes obdivovaný arkádový dvůr. Po přenesení královského dvora do Varšavy hostil hrad polské panovníky už jen příležitostně, obvykle v dobách jejich korunovace či pohřbu. V roce 1702 hrad okupovaný Švédy opět vyhořel a ačkoli byl následně zrekonstruován, svůj někdejší lesk již zpět nezískal. Rozsáhlou rekonstrukcí, která trvala téměř půl století, prošel zámek až počátkem dvacátého století. Katedrální bazilika svatého Stanislava a svatého Václava byla tradičním místem korunovace polských králů, přičemž řada z nich je v ní i pochovaných. Jsou tam uloženy také ostatky Anny Jagellonské, manželky českého a uherského krále a římského císaře Ferdinanda I. V kryptě spočívají rovněž ostatky svatého Stanislava, jednoho z nejuctívanějších polských světců. Do krypt katedrály byli mimo polských králů pohřbeni například i obnovitel polské státnosti po roce 1918 maršál Józef Pilsudski (1867-1935) či předseda polské exilové vlády v době druhé světové války Wladyslaw Sikorski (1881-1943). Kromě politiků jsou v katedrále pohřbeni i básník a spisovatel Adam Mickiewicz (1798-1855) či generál a vůdce polského povstání z roku 1794 Tadeusz Kościuszko (1746-1817). |
