Letecké společnosti i opozice v některých zemích začaly ostře napadat vlády za údajně zbytečné uzavírání nebe, objevují se ale také zprávy o ekologických kladech přerušení leteckého provozu.
Týdenní kolaps vzdušné dopravy
Evropská letová služba Eurocontrol sdělila, že by se dnes mohly v Evropě uskutečnit tři čtvrtiny běžných letů. "Téměř veškerý evropský vzdušný prostor pod hranicí 6000 metrů je k dispozici, uvedl úřad. Omezení zůstává málo a jsou jen lokální. Plně v provozu jsou česká letiště, českým cestovním kancelářím se po letecké výluce podařilo již dostat domů téměř všechny své klienty uvízlé v zahraničí. Houfně se vracejí i turisté z jiných zemí, v případě států s tak masovou turistikou, jako jsou Británie nebo Německo, to ale bude trvat ještě několik dnů.
Mezinárodní sdružení pro leteckou přepravu (IATA) oznámilo, že týdenní kolaps evropské vzdušné přepravy přišel letecké společnosti minimálně na 1,7 miliardy dolarů. V prvních třech dnech odstávky ztrácely aerolinie 400 milionů dolarů denně. Průmyslu letecké přepravy podle IATA potrvá nejméně tři roky, než se zotaví z ekonomické krize dále prohloubené komplikacemi spojenými s islandským vulkanickým prachem.
Dále čtěte: |
Islandské orgány vydaly optimistickou zprávu, podle níž intenzita erupce vulkánu klesla od soboty o 80 procent a emise sopečného popela nad vulkánem jsou již "zanedbatelné". Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson však varoval, že výbuch sopky pod ledovcem Eyjafjallajökull může být jen "malou zkouškou" před podstatně většími erupcemi, které lze na ostrově v brzké době očekávat. Podle něj má Island do budoucna připravené nouzové plány a podobně by se měly zařídit i další evropské země.
Hledají se viníci
S koncem napětí okolo blokády vzdušného prostoru nad kontinentem začalo v zemích, které dopady obzvlášť silně pocítily, hledání "viníků". Zejména britská vláda nebo německý ministr dopravy Peter Ramsauer se dostali do palby kritiky za "zbytečné" uzavírání leteckého provozu kvůli sopečnému popelu. Napadaly je jak letecké společnosti, které měly dojem, že zákazem startů zbytečně přicházejí o zisk, tak vzápětí i politická opozice, která se snaží těžit z nespokojenosti turistů uvízlých v cizině.
Těchto vlád se ale mimo jiné zastal odborník OSN na vulkanologii, předseda Evropské vulkanologické společnosti Henry Gaudru. Podle něj neměly vlády na výběr, protože vědci a technici dosud nebyli schopni dodat spolehlivé údaje, od jaké koncentrace popílku v atmosféře již je pro letadla nebezpečné létat.
Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) již oznámila, že vytvoří standardy určující, za jakých koncentrací popela ve vzduchu je letecká doprava bezpečná. Zdůraznila však, že vytvoření standardů si vyžádá čas a není otázkou jednoho nebo dvou týdnů.
Krize v evropské letecké dopravě způsobená sopkou měla podle některých expertů pozitivní dopad na životní prostředí. Zatímco běžně letadla nad Evropou denně vyprodukují na 510.000 tun oxidu uhličitého, v době největší odstávky dosahovaly letecké emise asi 170.000 tun. Vulkán sice chrlil množství popela, oxidu uhličitého z něj do vzduchu unikalo ale jen 150 000 tun, čili výsledek je pozitivní, uvedli vědci. Analýzy kvality vzduchu kolem dvou nejrušnějších londýnských letišť Heathrow a Gatwick ukázaly, že znečištění vzduchu se výrazně snížilo. Média také poukazovala na to, jak si ticho vychutnávali obyvatelé v blízkosti velkých letišť v řadě zemí.
