"Když jsem v březnu přijel do Kunduzu, zapřísahal jsem se, že přivedu všechny své muže zpátky. Slib jsem ale nemohl dodržet," povzdechl si nedávno třicetiletý německý kapitán Jan S. Jeho slova výstižně ilustrují to, jak se pro Němce působení jejich armády na severu Afghánistánu stalo nepopulárním.
WikiLeaksNa WikiLeaks se v minulosti objevila již řada citlivých materiálů získaných od vlád nebo jiných organizací. WikiLeaks, která striktně chrání své zdroje, se zaštiťuje svobodou slova. |
Po nedávných ztrátách na životech – například Jan S. při přestřelce s Talibanem na začátku dubna přišel o tři kolegy – dvě třetiny obyvatel Německa podle průzkumu televize ARD požadují stažení svých vojáků. Rozpoložení Němců si dobře všímají i Američané, kteří často zdůrazňují, že pomoc Evropanů v Afghánistánu je pro ně nezbytná. Americká zpravodajská služba CIA dokonce připravila utajovanou PR strategii, která má v západní Evropě, zvláště v Německu a ve Francii, pomoci vybudovat větší veřejnou podporu pro misi v Afghánistánu.
CIA ale nepočítala s tím, že dokument bude zveřejněn prostřednictvím internetové stránky WikiLeaks. (Experti údajně považují zveřejněný dokument za pravý, CIA ale odmítla zaujmout jakékoliv stanovisko.) Strategie, kterou si vzala na starost tzv. Červená buňka CIA, konstatuje, že vlády v Německu a ve Francii při zvyšování své účasti počítaly s lhostejností obyvatelstva. Nyní se ale i situace mění kvůli minulým, ale i očekávaným budoucím letním ztrátám.
Podle strategie je proto třeba konkrétně Němcům sdělit, že porážka v Afghánistánu by se jich osobně dotkla: Německo by prý pak bylo více vystavené teroristickým útokům, přílivu opia i uprchlíků. Kromě toho CIA podle dokumentu z WikiLeaks sází na to, že Němci a Francouzi mají důvěru ve schopnosti amerického prezidenta Baracka Obamy řešit afghánský problém. Podpora pro misi v Afghánistánu údajně stoupá, když je účastníkům průzkumů veřejného mínění připomenuto, že o zvýšení počtu jednotek požádal osobně Obama. Součástí taktiky má být také to, aby média získala možnost hovořit s afghánskými ženami, které by se podělily o svůj strach z Talibanu i z budoucnosti vůbec.
Německo ztratilo již 43 vojáků
Jen před pár dny byli u Kunduzu po raketovém útoku zabiti další čtyři němečtí vojáci, jejichž těla byla včera převezena zpět domů. Od roku 2001 tak Německo v Afghánistánu – v současnosti zde má asi 4300 vojáků – ztratilo 43 lidí.
Němci dlouho po druhé světové válce odmítali posílat své vojsko do zahraničních misí. Tabu padlo až v 90. letech. Teprve v poslední době ale v plném rozsahu poznávají, jakou odpovědnost vyslání armády do nebezpečné a nestabilní země obnáší. O smysluplnosti afghánské mise se proto začalo horečně diskutovat už na podzim, kdy po německo-americkém leteckém útoku v Afghánistánu zahynulo několik desítek civilistů.
O nepopulárním angažmá by dnes ve Spolkovém sněmu měla promluvit kancléřka Angela Merkelová. Velitel spojeneckých sil v Afghánistánu Stanley McChrystal včera v Berlíně německé působení chválil, zároveň ale zdůrazňoval, že pomoc bude nadále potřeba.
