Ropná skvrna, jež se šíří směrem od potopené plošiny v Mexickém zálivu k pobřeží Spojených států a nyní také v oblasti ústí řeky Mississippi do vnitrozemí, kde zasahuje chráněné oblasti a přírodní rezervace, přirozeně vyvolává spoustu otázek. Konkrétně v oblasti amerického národního hospodářství, i obecněji ve smyslu odpovědnosti člověka k přírodě a ostatním lidem.
Americká média se těmito otázkami zabývají velmi detailně zejména proto, že ke katastrofě dochází jen několik týdnů poté, co prezident Barack Obama podpořil vznik bezpočtu nových zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu v postiženém zálivu.
Deník The New York Times dává v rubrice Room For Debate v internetovém vydání prostor debatě vybraných odborníků. Na otázky "Je možné porovnávat zisky z pobřežní těžby s možnými dopady znečištění životního prostředí?" a "Existují technologické postupy, které by nyní bylo vhodné aplikovat?" odpovídají například geoinženýr Samuel Thernstorm z Amerického institutu pro podnikání a výzkum politiky (AEI), či předsedkyně Rady pro ochranu přírodních zdrojů (NRDC) Frances Beineckeová. Celý článek najdete zde.
Zpráva o tom, že belgická poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který zakazuje nošení burek a nikábů - tedy částí tradičního oblečení muslimských žen - se v médiích objevila již včera. V textu zákona, který odhlasovalo 136 poslanců z celkového počtu 150, přičemž 2 se hlasování zdrželi, stojí zákaz nošení "veškerých oděvů, jež zcela, anebo z převážné části, zakrývají obličej".
Bruselský dopisovatel francouzského deníku Le Monde ve svém článku zdůrazňuje výjimečnou jednotu belgických poslanců v otázce, jež se zjevně týká zejména tamní muslimské menšiny. Návrh zákona byl téměř jednomyslně odhlasován napříč politickým spektrem, a to i přesto, že se země v současné době nachází ve vládní krizi způsobené neshodami mezi vlámským a valonským obyvatelstvem.
K tomu, aby zákon vešel v platnost a nabyl právní účinnosti je sice ještě daleko, neboť se neočekává, že by před vyřešením politické krize návrh stihnul schválit i belgický senát. V případě, že by se tak stalo, by se však Belgie, jež čítá početnou muslimskou menšinu, stala vůbec první zemí v Evropě, jež nošení burek a nikábů zakáže - a to nejen ve veřejných institucích, ale i na ulici. Podrobnější informace naleznete zde.
Pozoruhodným způsobem se k otázce menšinové segregace v minulých dnech postavili zákonodárci amerického státu Arizona. Ve čtvrtek postoupili guvernérce Jan Brewerové zákon rušící veškeré studijní programy zaměřené na problematiku etnických menšin, které mohou vyvolávat a podporovat separatistické tendence.
V arizonských školách by tak podle zpravodaje FOXNews byly z výuky odstraněny veškeré studijní programy, "jež by mohly 1) nabádat ke svržení americké vlády, 2) vyvolat rozhořčení konkrétních etnických, rasových, či sociálních skupin lidí, 3) jež jsou obsahově primárně určeny konkrétním etnickým skupinám, anebo 4) vedou spíše k etnické vzájemnosti a solidaritě, než k individuálnímu přístupu...". Celý článek najdete zde.
Zákon sice výslovně jmenuje náplně studijních programů, kterých se zákaz netýká - mezi nimi je například studium holokaustu, či jiných případů etnické genocidy, přesto však jeho schválení vyvolává řadu kontrovetzních reakcí. Zákon je kritiky napadán proto, že je zjevně zaměřen na početnou menšinu mexických Američanů žijících v Arizoně.
Publicista Jeff Biggers se ve svém příspěvku na blog listu The Huffington Post ptá, zda budou mít od nynějška arizonští studenti zakázáno dozvědět se kupříkladu o významném prodemokratickém působení mexického Američana Césara Cháveze, jenž se prostřednictvím Společnosti amerických farmářů, již založil, zasazoval o dodržování lidských práv a navazoval tak - v očích mnoha historiků i většiny amerického národa - na odkaz nenásilného boje za lidská práva Mahátmy Gándího, či Martina Luthera Kinga. Celý komentář čtěte zde.
