Právní norma, kterou koncem dubna podepsal palestinský prezident Mahmúd Abbás, stanoví mimo jiné i zákaz obchodu se zbožím vyrobeným v židovských osadách. Ty, kdo se jím nebudou řídit, umožňuje potrestat pokutou dosahující v přepočtu až 267.000 korun a pětiletým vězením.
"Ti, kdo pracují v osadách, výrazně přispívají k jejich životaschopnosti, a proto si zasluhují tvrdé tresty," citovala ministra agentura Reuters. Od lednového spuštění kampaně bojkotující hospodářské kontakty Palestinců s osadníky poklesl počet palestinských dělníků v osadách ze 30.000 na 25.000, řekl Libdá.
Chtějí zabránit židovským osadám v rozvoji
Palestinci zaměstnaní v osadách pracují ve stavebnictví, zemědělství a průmyslu. Do konce letošního roku musejí všichni svá pracovní místa opustit, zdůraznil Libdá. Zároveň dodal, že palestinská správa bude pobídkami podněcovat palestinské firmy k přijímání bývalých pracovníků z židovských osad. Různé společnosti už prý na tuto nabídku zareagovaly kladně.
Ministr LibdáNejde o žádnou štvavou kampaň. Snažíme se jen zajistit, abychom se my, Palestinci, žádným způsobem nepodíleli na životě a rozvoji židovských osad. |
Palestinské vedení doufá, že bojkot zboží, který se nevztahuje na výrobky pocházející z Izraele, na nichž jsou Palestinci závislí, podkope schopnost rozvoje židovských osad. Od zahájení kampaně bylo podle palestinského ministra zkonfiskováno na západním břehu zboží vyrobené v židovských osadách v hodnotě kolem 200 milionů dolarů (zhruba 3,9 miliardy korun).
Palestinské vedení se snaží podnítit k zapojení do bojkotu produktů židovských osadníků i evropské státy. "Nejde o žádnou štvavou kampaň. Snažíme se jen zajistit, abychom se my, Palestinci, žádným způsobem nepodíleli na životě a rozvoji židovských osad," zdůraznil ministr Libdá. Osadníkům se podle něj musí dát jasně najevo, že pro ně už nebude v hospodářském ohledu výhodné ani výnosné nadále žít na západním břehu Jordánu.
V asi stovce židovských osad na západním břehu žije zhruba 300.000 Izraelců. Z mezinárodního hlediska jsou tyto enklávy vybudované na území, které Izrael obsadil za války v roce 1967, nelegální a jejich osud je jedním z hlavních témat izraelsko-palestinských mírových rozhovorů.
Rozporné postoje obou stran přitom přímo brání obnově stagnujícího mírového procesu. Palestinci podmiňují obnovu jednání úplným zastavením výstavby v židovských osadách a v arabské části východního Jeruzaléma, Izrael je ochoten jednat pouze bez jakýchkoliv předběžných podmínek.
Po dlouhém diplomatickém úsilí Spojených států se nyní podařilo obnovit naději na mírové rozhovory. Jejich prostředníkem budou USA, jejichž zvláštní zmocněnec George Mitchell je už v Izraeli a v pátek má jednat s nejvyšším palestinským představitelem Mahmúdem Abbásem.
