"Momentálně se na nejvzdálenějších úsecích šachty prudce zhoršila situace. Koncentrace metanu je sedm procent nad normou," uvedl Pavel Plat z ministerstva pro mimořádné situace. Dodal, že v hloubi rozlehlého dolu, 460 metrů pod zemí, zuří požáry. Dokud oheň nebude uhašen, nelze ani spustit ventilaci k rozptýlení metanu. Zatím se záchranářům podařilo opravit vodovodní potrubí, aby mohlo posloužit k hašení.
Sobotní výbuch metanu v uhelném dole Raspadskaja v Kemerovské oblasti sibiřského těžebního a průmyslového regionu Kuzbas je nejhorší důlní neštěstí v Rusku za poslední tři roky. V okamžiku tragédie bylo v dole 359 lidí. Výbuch po několika hodinách následovala další exploze. Po druhém výbuchu byli v dole uvězněni i někteří záchranáři.
Smrtelná neštěstí v ruských dolech nejsou ničím neobvyklým. Hlavní příčinou tragédií je především zastaralý technický stav zařízení na šachtách a často také nedodržování bezpečnostních předpisů.
Obnovení dolu potrvá řadu let
Raspadskaja, největší podzemní uhelný důl v Rusku, byla považována za jednu z nejbezpečnějších šachet v zemi. Otevřena byla v roce 1973, ročně se tu těží osm až devět milionů tun koksovatelného uhlí, které využívají hutě v Lipecku, Magnitogorsku a skupiny Evraz (jí důl ze 40 procent patří). Zdejší zásoby uhlí se odhadují na 451 milionů tun. Dosud největší neštěstí se na dole odehrálo v říjnu 1982, kdy výbuch metanu zabil 22 havířů.
Explozi v dole označil místní gubernátor Aman Tulejev za skutečnou pohromou pro celou ruskou ekonomiku. Šachta dodává plnou pětinu veškerého uhlí pro ruské hutnictví. Obnovení plné těžební kapacity dolu Raspadskaja potrvá řadu let a vyžádá si podle odhadů stamiliony dolarů.
