Lidovky.cz

V kabině letadla s Kaczyńským byly kromě pilotů dvě další osoby

Vladimír Putin

  10:53
MOSKVA - Vyšetřování havárie polského vládního letounu, v jehož troskách u západoruského Smolenska 10. dubna zahynul polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí, vyloučilo teroristický útok, výbuch, požár či poruchu letadla. Uvedla to v Moskvě předsedkyně Mezistátního leteckého výboru Taťjana Anodinová. Žádné konkrétní příčiny nehody však neuvedla.

Trosky letadla Tupolev Tu-154, který havaroval na letišti ve Smolensku foto: Reuters

"Technická komise jednoznačně zjistila, že během letu nedošlo k teroristickému útoku, k výbuchu, k požáru na palubě ani k selhání letecké techniky. Motory pracovaly až do srážky se zemí," řekla při představování předběžných závěrů vyšetřování 40 dnů po katastrofě.

Na palubě fungoval navigační systém a systém varování před srážkou se zemí. Ten spustil výstrahu 18 vteřin před nárazem.

Trosky letadla Tupolev Tu-154, který havaroval na letišti ve Smolensku

Podle šéfa technické komise Alexeje Morozova byla posádka polského letounu opakovaně varována před počasím na letišti Severnyj u Smolenska, a to od dispečerů samého letiště, z Minsku i z polského letounu Jak-40, který na letišti Severnyj přistál přibližně hodinu a půl před pádem prezidentova stroje (v 8:41 SELČ). "Dvakrát jej (z letiště) varovali, že viditelnost činí 400 metrů a že nejsou podmínky pro přistání," řekl Morozov.

Rozšifrování palubních záznamníků rovněž odhalilo, že v pilotní kabině se kromě posádky nacházely ještě dvě další osoby; jedna už byla identifikována, na rozpoznání druhé pracuje polská strana a zkoumání má v nejbližší době završit. Případné ovlivňování pilotů se podle Anodinové dále zkoumá. Uvedení jmen či obsahu konverzace v kabině se zdržela.

Podle polských médií prý posádku nejspíše navštívil šéf protokolu polského ministerstva zahraničí, který se prý zajímal, zda letoun přistane včas. Prezident Kaczyński letěl na ceremonii u hrobů zajatých polských důstojníků, postřílených sovětskou tajnou policií na jaře 1940 v katyňském lese u Smolenska.

Ve Smolensku vyšetřují příčiny nehody polského vládního speciálu.

"Riziko přistání vždy musí vyhodnotit kapitán letounu, pilot se vždy musí sám rozhodnout," zdůraznil šéf polských vyšetřovatelů v Rusku Edmund Klich, podle něhož se návštěva pasažérů v pilotní kabině odehrála 16 až 20 minut před pádem a zřejmě neměla klíčový vliv na nehodu. Vliv stresu na posádku však budou odborníci ještě vyhodnocovat.

Zkoumá se také vliv provozu mobilních telefonů na let. Podle Klicha z paluby volal i prezident, avšak satelitním telefonem, pro jehož provoz byl letoun zařízen. Připustil nicméně, že posádka vládního letounu Tu-154M nepodstupovala školení na speciálním trenažeru, jak činí civilní piloti.

Anodinová popřela fámy, že smolenské letiště bylo před přistáním premiérů Vladimira Putina a Donalda Tuska a jejich společnou cestou do Katyně 7. dubna vybaveno speciálním navigačním zařízením, které bylo odstraněno ještě před příletem polského prezidenta o tři dny později. V obou případech bylo letiště vybaveno "naprosto shodně".

Bezproblémová spolupráce ruských a polských odborníků vedou Anodinovou k přesvědčení, že nakonec "příčiny nehody budou jednoznačně určeny a zveřejněny", aby se mohlo předejít podobným neštěstím v budoucnu.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.