"Zvažuje se otázka vyslání odborníků, kteří vědí, jak plánovat a připravovat operace k předcházení masových nepokojů, jak identifikovat jejich osnovatele a zkrotit gangy, které provokují vyhrocení situace," řekl generální tajemník Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou Rusko tvoří s šesti postsovětskými republikami, včetně Kyrgyzstánu.
Čtěte více |
"Ale o vyslání mírových sil do Kyrgyzstánu nejednáme," dodal ruský generál. Kyrgyzské ministerstvo zdravotnictví dnes uvedlo, že počet obětí střetů mezi Kyrgyzy a Uzbeky stoupl na 191, ale netají, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší. V centru nepokojů, jihokyrgyzském městě Oš, je podle ruských agentur už druhý den relativní klid. Armáda se prý snaží zabavovat civilistům zbraně.
Živná půda pro islámské radikály
Podle OSN do Kyrgyzstánu proudí první humanitární dodávky od středy, ale v běžném životě se to zřejmě ještě neprojevuje. Svědčí o tom výpovědi lidí, kteří před násilím utekli a nyní se tísní kolem jednoho mostu, jenž spojuje Kyrgyzstán s Uzbekistánem. Tamní úřady hranici kvůli návalu běženců uzavřely a teď přijímají jen zraněné.
Na hranicích se tísní ve velkém vedru tisíce lidí, hlavně žen a dětí. Reportér francouzské agentury tu viděl jen pět nebo šest improvizovaných stanů a jednu starou cisternu jako jediný zdroj vody. "Žádnou pomoc nedostáváme, lidé spí na ulici, už jsme tady několik dní. Domů nemůžeme, je to nebezpečné, naše domy jsou vypáleny. Zachránili jsme jen holý život, naše dívky jsme poschovávali ve sklepích, aby je neznásilnili," cituje agentura AFP z výpovědi čtyřicátníka, který se bojí říci své jméno.
Spojené státy slíbily ve středu humanitární pomoc ve výši 6,5 milionu dolarů. Pomoc proudí také z Ruska i dalších zemí.
Krvavé nepokoje v Kyrgyzstánu jsou podle zvláštního vyslance OSN pro Střední Asii, slovenského diplomata Miroslava Jenči ideální živnou půdou pro islámské radikály v muslimském regionu severně od Afghánistánu..
Islámský extremismus byl podle ní dosud zřídkavým jevem ve Střední Asii, sekulárním regionu pevně ovládaném Moskvou až do kolapsu Sovětského svazu v roce 1991. Ale takové problémy, jako je prohlubující se bída, negramotnost a hlavně rozčarování z nových vlád způsobily, že se lidé stali více náchylní přinejmenším poslouchat islámské extremisty, což radikální skupiny jen utvrdilo ve snaze posílit ve Střední Asii svůj vliv.
