Desetitisíce ortodoxních židů demonstrovalo za oddělené školy

Impulzem k tomuto největšímu náboženskému protestu v zemi za posledních deset let se stal případ soudního postihu skupiny aškenázských rodičů, kteří vytrvale odmítají posílat své děti do školy společně s dětmi jiné židovské komunity.

Dnešní protest podle agentury AP vynesl na světlo široký okruh sociálních problémů, jimž Izrael už léta čelí. Patří k nim i diskriminace uvnitř židovské komunity, nepřiměřený vliv izraelské ultraortodoxní židovské komunity a povážlivý stav izraelského školského systému.

Podle rozsudku nejvyššího soudu dnes měli rodiče 43 dívek z aškenázské komunity v osadě Emmanuel nastoupit čtrnáctidenní vězení, protože se postavili proti jeho loňskému nařízení o desegregaci tamní dívčí náboženské školy a přestali tam posílat své dcery. Soud rodiče nejprve pokutoval, pak je potrestal vězením.

Odsouzení rodiče nechtějí, aby se jejich dcery učily společně s dívkami z komunity mizrachi. Mizrach znamená východ a slovo mizrachi označuje židy původem z arabských zemí. V Izraeli se hlásí k rabínovi, který vede komunitu sefardských židů, tedy těch, kteří původně žili na Iberském poloostrově a v severní Africe.

Děti bez rodičů

Účastníky demonstrace v Jeruzalémě byli hlavně ultraortodoxní představitelé obce aškenázských židů, tedy židů pocházejících z Evropy. Dav směřoval k policejnímu velitelství, kam přijely autobusy s odsouzenými rodiči. Byli uvítáni potleskem a zpěvem, demonstranti je nosili na ramenou.

Pouze jeden zákon Situaci se pokoušejí řešit i politici. Vtaženi do jednání s rabíny byli premiér Benjamin Netanjahu i ministři školství a zdravotnictví a také prezident Šimon Peres. "V této zemi nemůže být více než jeden zákon," citoval Perese vojenský rozhlas. "Vyzývám každého občana, aby respektoval svého bližního."

Z velitelství budou ještě dnes odsouzení rozvezeni do mužské a ženské věznice v centrálním Izraeli, uvedl list Haarec. "Půjdu do vězení s velkým rozechvěním a radostí nad podporou, jíž se nám dostává," řekl jeden z otců. O děti se podle něj po dobu jejich nepřítomnosti postará bezpočet známých, kteří prý nabídli všem 86 rodičům pomoc.

Soud ovšem podle Haarecu dal rodičům možnost nastoupit k odpykání trestu postupně, tak aby jejich děti nezůstaly bez dohledu. Z trestu vyňal také matky dětí vyžadující zvláštní péči. Jedné z matek trest zrušil úplně, když podepsala dohodu, že souhlasí s nařízením nejvyššího soudu.

Další protest byl povolen na telavivském předměstí Bnei Brak, kde se sešlo kolem 20 000 ultraortodoxních židů. Tamní demonstranti se později vydali autobusy do Jeruzaléma.

Policie v očekávání bouřlivých projevů demonstrantů posílila své jednotky o dodatečných 10 000 mužů. V pohotovosti byla také záchranná služba. Žádné incidenty hlášeny nebyly.

Málo věřící komunita
Umírnění rabíni vyzvali židy, aby se pokusili dohodnout. Aškenázové tvrdí, že z jejich strany nejde o rasistický přístup a diskriminaci. Obě komunity prý ale mají rozdílné náboženské zvyklosti a oni si nepřejí, aby se jejich děti vzdělávaly společně s dětmi z komunity, kterou považují za málo věřící.

Demonstranti, podle agentur většinou muži s dlouhými vousy a v černých oděvech typických pro ultraortodoxní židy, nesli transparenty s nápisy jako "vrchní soud je fašistický" a "vězni z Emmanuelu jsou hlasateli židovského národa". Provolávali také: "My jsme si vybrali Tóru," čímž vyjadřovali přesvědčení aškenázské komunity, že náboženské zákony jsou nadřazeny světským.