Předně konstatoval, že není fér, aby arizonští policisté legitimovali lidi na ulici jen proto, že jim přijdou podezřelí. Právě tento bod ostatně budil největší odpor. Celkem logicky se poukazovalo na to, že hraničí s rasismem – největší procento těch, proti kterým je přistěhovalecký zákon namířen, totiž tvoří Hispánci, a tak je velmi pravděpodobné, že policisté půjdou hlavně po nich, ať se něčím provinili nebo ne.
Federálnímu soudu se nelíbily ani další tři pokusy odstrašit ty, kteří by se v zemi chtěli usadit načerno, a tak pozastavil platnost nařízení, podle něhož je trestný čin nemít jak a čím prokázat svůj status, stejně jako shánět si načerno práci. Arizonská policie stejně tak už nesmí zatýkat lidi jen na základě "přesvědčení", že spáchali trestný čin, jehož povaha jí umožňuje nechat je deportovat ze země.
Radikálním zákonem se inspirují další státy
Nejen intelektuálové na východním nebo na západním pobřeží, kteří v uplynulých měsících burcovali k masivnímu bojkotu všeho arizonského (tedy zboží, služeb atd.), ale hlavně Washington měl důvod se z verdiktu federálního soudu radovat. Řada států se totiž v arizonském zákonu zhlédla a připravuje svou vlastní verzi téhož.
Podle deníku The Washington Post jich je celkem 17 a velkou šanci na schválení má prý v Utahu, Oklahomě a v Jižní Karolíně. Ostatně ani jeden stát zatím nepřišel s tím, že by na základě verdiktu federálního soudu přehodnotil své úmysly. "Nic takového, jsme teprve na začátku velké právní bitvy," nechal se slyšet senátor Larry Martin, jeden z předkladatelů zákona v Jižní Karolíně.
"Měli by to ještě zvážit," vzkázal mu Linton Joaquin z Národního centra pro přistěhovaleckou politiku. "Pokusy pošlapat ústavní práva barevných komunit nebudou v téhle zemi tolerovány."
Podrobnosti týkající se boje o přistěhovalecký zákon čtěte v pátečním vydání listu
