Boková píše, že jejím cílem nebylo "najít štěstí, ještě méně pak dát lidem návod, jak ho dosáhnout, jako spíš zjistit, něco o jeho povaze a roli, jakou hraje v lidském životě". Cituje přitom z děl mnoha slavných filozofů počínaje Sokratem, přes Diderota až po Marxe.
Štěstí je něco, oč musí člověk usilovat, musí si přitom ale dát pozor, aby tak nečinil na úkor druhých, jinými slovy, je potřeba nejen cílevědomosti, ale i empatie. Navíc, zdůrazňuje Boková, nejde jen o dosažení samotného pocitu, ale i o to, jak jej člověk dosáhne. Jinými slovy, přikročí-li při tom k podvodu nebo dokonce násilí, dosáhne sice svého, ale za cenu výčitek svědomí. "Řídíme-li se základními morálními hodnotami, jde o diametrálně odlišný pocit, než když podvádíme," tvrdí Boková. Celý článek najdete ZDE
New Yorkem dál rezonuje dilema, jestli povolit výstavbu mešity - symbolu islámu, jehož jménem se zaštiťují teroristé v čele s Al Kajdou - v blízkosti místa, na kterém stávaly věžáky Světového obchodního centra zničené při útocích v září 2001.
V dnešním vydání listu The New York Post se k tomu vyjadřuje tehjdejší newyorský starosta Rudy Giuliani. Podle něj je celý projekt problematický. "Jediné, čeho tím dosáhnete je, bude ještě větší rozvrat, zlost a nenávist," řekl Guiliani. Celý článek si přečtěte ZDE
V Los Angeles řeší záhadu z 30. let. Ve sklepě jednoho z domů byl nalezen lodní kufr a v něm mumifikované pozůstatky dvou malých dětí. Lékařské předpisy v kufru přivedly policisty na stopu Jean M. Barrieové, což mohly být hned dvě ženy - ta první pracovala jako ošetřovatelka, druhá byla známou vypravěčkou a recitátorkou, příbuznou Jamese M. Barrieho, autora slavné knížky pro děti o Petru Panovi. Původní článek najdete ZDE