Dodatečné sankce jdou nad rámec opatření požadovaných poslední rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Čeho se sankce týkají?Sankce se dotknou například finančních operací 15 íránských bank, které se mohou podílet na krytí íránských jaderných aktivit. Tokio se také rozhodlo zmrazit ve svých bankách účty 88 organizací a 24 osobností, které mají co do činění s jaderným programem. Japonské banky dostaly také zákaz kupovat dluhopisy íránské centrální banky a provádět jakékoli finanční operace pro lidi či podniky spojené s programem. Tokio rovněž přestane investovat do dalšího podnikání v oblasti těžby ropy a plynu v Íránu. Japonské firmy usilující o jiné investiční aktivity v zemi přicházejí o státní záruky na krytí jejich případných ztrát. |
Japonsko, které je chudé na nerostné suroviny, ale naopak nepřijalo žádná opatření ohledně obchodu s ropou. Z Íránu pochází deset procent celkově dovážené surové ropy do Japonska. Většími vývozci do této země jsou už jen Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Katar.
"Přijali jsme tyto kroky, protože jsou nezbytné k zastavení šíření jaderného materiálu a k zabránění rozvoje jaderného programu," řekl tajemník japonské vlády Jošitó Sengoku.
"Máme tradičně dobré vztahy s Íránem a z tohoto pohledu budeme trpělivě povzbuzovat tuto zemi, aby směřovala k mírovému a diplomatickému řešení," dodal.
Čtěte také: Rusové vkládají palivo do reaktoru, íránský jaderný program se rozjíždí
S dodatečnými sankcemi, jež mají Teherán donutit, aby obnovil jednání o svém kontroverzním jaderném programu, následovaly v červenci po USA také Evropská unie, Kanada a Austrálie. Rusko a Čína, dva stálí členové RB OSN s právem veta, tyto kroky vzápětí označily za nepřijatelné.
