Dnešní schvalování navázalo na úterní vášnivou a k Francii a k Evropské komisi značně kritickou debatu zákonodárců zemí Evropské unie.
Zejména ti ze stran politického středu a levice kroky Paříže, která
vyhostila letos již několik tisíc Romů ve jménu zajišťování práva a
pořádku, označovaly za neslučitelné s právem Evropské unii. Do výkonného orgánu EU, který v bloku dohlíží na dodržování práva, se pustili kvůli tomu, že není schopen jasně říct, zda Francie unijní normy porušuje či nikoli.
Čtěte více o deportacích Romů: |
Komise zdůraznila, že všichni musí respektovat zákony a vlády zase lidská práva; rasismus a xenofobie podle ní v EU nemají místo. Od Francie, která je přesvědčena o tom, že postupuje v souladu s unijním právem, a vyhošťování odůvodňuje nelegálním pobytem Romů v zemi, zatím komise žádá víc informací k tomu, aby mohla provést hlubší analýzu situace.
"(Parlament) je znepokojen opatřeními, která přijaly francouzské úřady, tak jako úřady dalších členských států, vůči Romům a kočovným lidem, a která počítají s jejich vyhoštěním," uvedli zákonodárci. Od začátku roku Francie vrátila už několik tisíc Romů bez patřičných povolení k pobytu zpět do jejich vlasti.
Jen za poslední měsíc vyhostila do Rumunska a Bulharska asi 1000 Romů. Kritici za tím vidí snahu vlády a prezidenta Nicolase Sarkozyho odvést pozornost od jiných kontroverzních témat, jako je důchodová reforma, a reagovat tak i na nízkou voličskou podporu. Kroky francouzských úřadů vůči Romům ale podporuje i přes nedávné demonstrace podle průzkumů více než polovina Francouzů.
K textu, který zákonodárný sbor nakonec schválil, měli výhrady lidovečtí poslanci či konzervativci, mezi nimiž byli i čeští občanští demokraté. Tyto dvě frakce prosazovaly vlastní usnesení, které bylo méně kritické vůči Francii či komisi a podle autorů vyváženější a lépe reagující na výzvy, před nimiž tato menšina čítající podle odhadů kolem 12 milionů lidí v EU stojí.
Přijaté usnesení kritizuje instituce EU za nedostatečné úsilí situaci Romů řešit. Europoslancům také vadí, že na dubnový "romský summit" pořádaný tehdejším španělským předsednictvím dorazili pouze tři ministři z členských zemí. Řadě zemí včetně Česka přitom nedávno hodně vadilo, že Paříž uspořádala k azylové politice a problémům migrace setkání ministrů z několika velkých zemí a Kanady, na které ale nepozvala třeba ČR, Slovensko, Bulharsko či Rumunsko. Podle zákonodárců je také protiprávní, že jsou vyhoštěným Romům odebírány otisky prstů.
