Jedna z expozic prestižního Národního přírodovědeckého muzea ve Washingtonu je věnovaná multimediálnímu ztvárnění teorie, podle níž je vývoj lidstva pevně spjatý se změnami klimatu. Hned u vchodu je obří graf, který mapuje teplotní změny na planetě za uplynulých deset milionů let a mimo jiné z něj lze vyčíst, že Země je dnes mnohem studenější než před deseti tisíci lety. Celá expozice je vlastně o tom, že ke "klíčovým adaptacím člověka došlo vlivem nestability prostředí", jak konstatuje webová stránka muzea. Zmínku, že by na klimatické změny mohl mít vliv i samotný člověk - že by je mohl urychlovat například emisemi skleníkových plynů - byste tam ale hledali marně.
JAK SI ZAJISTIT VLIV* Bratři Kochovi financují nejrůznější think-tanky, které zpochybňují teorii globálního oteplování, například Heritage Foundation, s níž udržuje kontakty i český prezident Václav Klaus. |
Není divu, expozici totiž financoval David Koch, spolumajitel průmyslového impéria Koch Industries, které je jedním z deseti největších producentů skleníkových plynů ve Spojených státech. A tak se tu sice dočtete, že se neustále zvedá množství oxidu uhličitého ve vzduchu, z absence jakýchkoliv možných vysvětlení ale vyplývá, že se tak děje přirozeným vývojem. Expozici uzavírá bizarní interaktivní hra, která nastiňuje, jak se bude lidstvo dál přizpůsobovat změnám klimatu - tělo se zkracuje, páteř zakřivuje, abychom se mohli bez problémů pohybovat ve stísněných prostorách podzemních měst...
Muzeum s ohromující sbírkou artefaktů zaměstnává 185 vědců a jen loni jej navštívilo kolem 7,5 milionu lidí. Kochův šikovný tah sponzorovat právě tady expozici o vlivu změn klimatu na vývoj lidstva je součástí mnohem širší strategie, kterou společně s bratrem Charlesem propracovává už více než tři desítky let.
Nic než svoboda a trh
Bratři Kochovi se do centra pozornosti dostali teprve nedávno, a to dík článku Jane Mayerové v časopisu The New Yorker. Mayerová v něm ukazuje, jak po celá léta budovali síť think-tanků a nadací, a tvrdí, že stojí i za vznikem hnutí Tea Party, které sdružuje "nespokojené Američany".
David a Charles Kochovi absolvovali prestižní massachusettskou univerzitu M. I. T. a ze zděděného podniku udělali druhý největší soukromý konglomerát v USA s ročním obratem přes 100 miliard dolarů. Od mládí jsou zapřisáhlí libertariáni, kteří nadevše staví individuální svobodu a trh. Už v roce 1977 založili vůbec první libertariánský think-tank Cato Institute, který dnes na plný úvazek zaměstnává víc než sto expertů a jehož zprávy jsou hojně citovány řadou mainstreamových médií.
Přestože libertariáni nejsou a nikdy nebudou hnutím, které táhne masy, pokusili se Kochovi i kandidovat ve volbách. Byl to jmenovitě David a kandidoval za libertariány na post viceprezidenta (v roce 1979). Neuspěl, byť tehdy libertariáni získali snad nejvíc hlasů v historii. Bratři se pak sice stáhli z politiky, ale jen jako "tváře", stranou do ní od té doby pumpují stovky milionů dolarů. Drtivá část těchto prostředků putuje přes nejrůznější nadace (například David H. Koch Charitable Foundation nebo Claude R. Lambe Foundation) nejen k politikům, ale hlavně k nejrůznějším neziskovým organizacím. Jako příklad může posloužit Institute for Justice (Institut pro spravedlnost), který u soudu napadá nově schvalované regulační zákony.
Peníze pro "nezávislé ženy"
Zdaleka nejdelší je asi seznam think-tanků, které zpochybňují teorii globálního oteplování - logicky, vzhledem k tomu, že Kochovi patří k největším producentům emisí, a brání se proto regulacím.
Jednou takovou institucí je Heritage Foundation, s níž udržuje čilé kontakty i český prezident Václav Klaus (s jejími představiteli se má sejít i během letošní návštěvy Washingtonu za necelé dva týdny). Seznam ale zahrnuje i na první pohled obskurní nadace, jako je Independent Women’s Forum, která podle názvu soudě nemá s klimatologií nic společného, nicméně vystupuje proti tomu, aby se teorie globálního oteplování přednášela na školách.
Co se spojení bratrů Kochových s hnutím Tea Party týče, spekulace o tom, že jsou jeho duchovními otci, kolují už delší dobu. Podle Mayerové prostě došli k závěru, že samotné think-tanky, jakkoliv vlivné, nemají sílu něco zásadně změnit. Bylo potřeba dostat ideje na ulici, mezi lidi. Za tím účelem vznikly organizace jako Citizens for a Sound Economy (1984), nejnověji pak Freedom Works a Americans for Prosperity (2004).
Zvlášť posledně jmenovaná tvrdě útočí na prezidenta Baracka Obamu a její rétorika se velmi nápadně podobá tomu, co hlásá hnutí Tea Party.
Za demokraty platí účty bývalý filozofKaždá strana má v Americe svého velkého mecenáše. Co jsou pro republikány bratři David a Charles Kochovi, to je pro Rodák z Maďarska (jeho pravé jméno je György Soros) emigroval v roce 1947 do Anglie a po studiích filozofie odešel do Spojených států, kde zbohatl na finančních spekulacích. V 70. a 80. letech finančně podporoval opoziční hnutí ve východní Evropě, včetně Charty 77. Na rozdíl od Kochových, kteří se raději drží v ústraní, Soros veřejně vystupuje. Ve volebním roce 2004 dokonce absolvoval turné pod heslem "Proč nesmíme znovu zvolit prezidenta Bushe". Nutno podotknout, že právě volby v roce 2004 jej motivovaly k tomu, aby v politice utrácel víc peněz - podle statistiky citované na webových stránkách Wikipedie napumpoval jen v letech 2003 a 2004 do nejrůznějších nadací a dalších neziskových organizací, které vedly kampaň proti Bushovi, více než 23,5 milionu dolarů. |
demokraty finančník George Soros. Jeho nadace Open Society Institute za tím účelem ročně vynakládá desítky milionů dolarů. Je při tom stejně "zapálený" pro svou věc jako bratři Kochovi, což dokazuje citát z rozhovoru z listopadu roku 2003 pro deník The Washington Post. "Zbavit George W. Bushe úřadu prezidenta je pro mě otázkou života, nebo smrti," řekl tehdy. Mezi nejrůznější nadace a hnutí spřízněná s demokraty rozdal jen v tom roce 18 milionů dolarů.
