V jejím čele stojí předseda Sociálnědemokratické strany "Shoda" Jánis Urbanovičs. Volební místnosti se zavřou dnes ve 20:00 místního času (19:00 SELČ), výsledky voleb jsou však očekávány nejdříve v neděli ráno.
Na 1,5 milionu voličů v etnicky různorodé zemi s více než 2,2 milionu obyvatel rozhoduje o obsazení rovné stovky křesel v lotyšském Sejmu. Hlavním tématem předvolební kampaně byla hospodářská a finanční krize. HDP pobaltské postsovětské republiky, která je od roku 2004 členem EU i NATO, se totiž loni propadlo o 18 procent, což je nejvíc z členských zemí EU. Hrozící státní bankrot odvrátily jen mezinárodní půjčky v celkové výši 7,5
miliardy eur (víc než 180 miliard korun).
Do eurozóny dříve než Česko
Podle agentury Reuters voliči rozhodují mimo jiné o dalším plnění závazků Lotyšska v souvislosti s úsporným programem, který je uskutečňován v součinnosti s Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Lotyšsko si navíc vytklo za cíl vstoupit v roce 2014 do eurozóny - dřív než například Česko.
Investoři pokládají za garanta ozdravného rozpočtového programu
Dombrovskise, jehož liberální strana Nový čas tvoří spolu se sdružením Zelených a Rolníků (SRZ) a konzervativním blokem Za vlast a svobodu/Lotyšská národní konzervativní strana (TB/LNNK) menšinovou vládní koalici.
Ve volbách jde mimo jiné o to, zda koalice dokáže získat většinu
hlasů, což by jí zajistilo setrvání u moci. Dobrý výsledek levicového
Centra shody by však mohl Dombrovskise přimět, aby do vlády v zájmu upevnění vládní většiny přizval i dosavadní opozici.
Analytici věří, že i případná vláda bez Dombrovskise by od závazků vůči MMF a EU nemohla ustoupit, protože i nynější opozice si uvědomuje vážnost rozpočtové krize. Levicová koalice však naznačuje, že se pokusí o revizi programu dohodnutého s MMF a EU. Očekává se také, že by levice usilovala o větší příliv investic
ze zemí jako Čína a Rusko.
Opoziční Urbanovičsovo uskupení, které se těší značné podpoře početné ruské menšiny v Lotyšsku, doufá, že k vládní moci jej vynese právě rozčarování obyvatelstva z hospodářské krize.
Kritikové se obávají, že Centrum shody by zvýšilo vliv Ruska v Litvě, což však levicový blok popírá. Lotyšské obyvatelstvo přitom tvoří etničtí Lotyši jen z 60 procent. Zhruba 35 procent tvoří ruskojazyčné národnosti, Rusové, Ukrajinci a Bělorusové. Mnozí příslušníci menšin ale nemají lotyšské občanství, a tudíž ani volební právo v zemi, která získala nezávislost na Sovětském svazu v roce 1991.
