"Jednali jsme o možnostech další spolupráce a jsme připraveni pokračovat v práci," řekl Dombrovskis novinářům po jednání se zástupci sdružení Zelených a Rolníků (SRZ), které získalo ve volbách 20 procent hlasů a je třetím nejsilnějším parlamentním uskupením.
Později odpoledne se očekává i Dombrovskisovo setkání s třetím koaličním partnerem, jímž je konzervativní blok Za vlast a svobodu/Lotyšská národní konzervativní strana (TB/LNNK). I ten už dal najevo, že je ochoten pokračovat ve vládě.
Proruská levicová koalice Centrum shody Jánise Urbanovičse, která v kampani slibovala, že naopak zmírní opatření proti hospodářské krizi, získala po sečtení hlasů dle agentur zhruba 26 procent hlasů.
Hlasy pro stabilitu
Lotyšské televizní stanice uvedly, že výsledek zajišťuje nynější koalici 63 křesel ve stočlenném parlamentu. Dosavadní menšinová vláda má tedy po volbách parlamentní většinu.
"Voliči celkem zřetelně hlasovali pro stabilitu," zdůraznil ministerský
předseda. Také však zdůraznil, že "není důvod k euforii", neboť Lotyšsko čeká "spousta práce".
Prezident Valdis Zatlers, který bude nového premiéra jmenovat, už vyjádřil přání, aby v práci pokračovala nynější koalice. Dombrovskis však také ujistil, že se sejde se zástupci opozičního Centra shody, které reprezentuje početnou ruskou menšinu v Lotyšsku, aby zjistil,
zda je prostor pro spolupráci mezi vládou a touto stranou. Ta byla mírným favoritem voleb.
Lotyšskou ekonomiku silně zasáhla hospodářská krize. HDP pobaltské postsovětské republiky, která je od roku 2004 členem EU i NATO, se loni propadlo o 18 procent, což je nejvíce z členských zemí EU. Hrozící státní bankrot odvrátily jen mezinárodní půjčky v celkové výši 7,5 miliardy eur (víc než 180 miliard korun). Proto dominovaly volební kampani finanční a ekonomické otázky.
Analytici na základě výsledku voleb vyzdvihují, že Lotyšsko bude pokračovat v úsporách a v úsilí o případné přijetí eura. Riga hodlá oficiálně vstoupit do eurozóny v roce 2014.
Volí se i v Brazílii a Bosně
|
