Politický šéf aliance Anders Fogh Rasmussen dostal návrh dohody o základech vztahů mezi Ruskem a NATO od šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova ještě během návštěvy Moskvy loni v prosinci. Ale dohodli se o návrhu pomlčet, ačkoliv od té doby obě strany o dohodě jednají.
NATO se nyní snaží dosáhnout větší ruské pomoci pro operaci v Afghánistánu a také překonat ruské námitky vůči protiraketové obraně. Moskva se však tradičně staví proti rozšiřování aliance na východ. "Chceme dosáhnout vyšší úrovně předvídatelnosti vojenských aktivit na území zemí, které nedávno vstoupily do NATO," objasnil nynější záměr Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov.
Existenci ruského návrhu potvrdil listu i anonymní zdroj z bruselského ústředí NATO. "Je to pravda... Ale je těžké teď říci, co z toho vzejde," poznamenal. "Neklademe na sebe nějaká konkrétní omezení (při rozmisťování sil) či zákazy, jako v případě jaderných zbraní. Vždyť země mají právo na sebeobranu," dodal.
Co jsou podstatné bojové síly
Konkrétně se Moskva snaží omezit dočasná rozmístění větších jednotek NATO na území států, které do aliance vstoupily po rozpadu Sovětského svazu. V letech 1999 a 2004 se členy aliance stalo devět bývalých států Varšavské smlouvy, včetně ČR a Slovenska, jakož i Slovinsko. Loni NATO přijalo do svých řad Albánii a Chorvatsko, čímž počet členských států stoupl na 28. Kandidaturu Makedonie zablokovalo Řecko kvůli sporu o název této bývalé jugoslávské republiky.
Kamenem úrazu se jeví definice, co vlastně jsou "podstatné bojové síly". Podle zdroje z NATO se nejedná o několik set či tisíc lidí, ale až celá divize.
Moskva však na rozdíl od Washingtonu pokládá za "podstatné" už rozmístění přibližně tří až pěti tisícovek amerických vojáků, tedy jedné brigády, na nových základnách v Bulharsku a Rumunsku.
Podle ruského zástupce u NATO Dmitrije Rogozina by pod pojem "podstatná bojová síla" měly spadat jednotky rozmístěné nastálo či déle než na 42 dnů o velikosti brigády, leteckého křídla či pluku či vrtulníkového praporu; jednotky s více než 41 bojovými tanky, či 188 transportéry, anebo 90 děly o ráži větší než 100 milimetrů, 24 bojovými letouny či s 24 bitevními vrtulníky. Ve výjimečných případech by se tyto jednotky mohly rozmístit, ale s ruským souhlasem.
Rusko se prý nechystá rozšiřovat na západ
Dosavadní politické závazky obou partnerů by se podle Rogozina měly přeměnit v právně závazné. Jednostrannost navrhované dohody, která by se měla týkat hlavně NATO, objasnil tím, že se Rusko "nechystá rozšiřovat na západ".
O právně závaznou dohodu Rusko podle Kommersantu usiluje v situaci, kdy se mu nedaří vytvořit jako protiváhu NATO vlastní vojenský blok z Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti. Nicméně perspektivy, že se dohodu skutečně podaří uzavřít, se jeví "mlhavé"; podle Rogozina se NATO "nic podepsat nechystá".
Nicméně zdroje z aliance prý nepovažují jednání za beznadějná a nevylučují, že se téma dostane na pořad Rasmussenovy návštěvy a lisabonského summitu, jakkoli o konkrétních dohodách je ještě brzy hovořit.
Ruská vlajka - ilustrační foto. foto: Shutterstock
