Kandidáti parlamentních voleb se uchází o 508 poslaneckých křesel, dalších deset mandátů pak osobně rozdělí prezident Husní Mubarak. Tyto místa většinou obsadí zástupci koptských křesťanů a ženy. Dnes je na programu pouze první kolo hlasování, druhé se uskuteční 5. prosince.
Bez zahraničních pozorovatelů
Nejvýznamnější opoziční síla v zemi islamistické hnutí Muslimské bratrstvo před volbami vyhlásilo, že chce získat 30 procent křesel v parlamentu. Podle analytiků je ale spíš pravděpodobné, že islámská strana neobhájí ani současnou pětinu mandátů.
Opozice, to je především Muslimské bratrstvoHnutí Muslimské bratrstvo oficiálně usiluje o stát fungující podle islámského práva, jako politická strana ale nesmí působit. Vláda ho toleruje jako náboženské sdružení. Jeho členové mohou v některých obvodech kandidovat jako nezávislí. V současné době jako nezávislí tvoří přibližně pětinu celkového počtu zákonodárců. Hnutí obviňuje egyptskou vládu ze zastrašování opozice a pokusů ovlivnit výsledek hlasování. Vláda prezidenta Husního Mubaraka, jehož předchůdce Anvara Sadata připravili islámští ozbrojenci o život, se islamistických skupin obává a snaží se jejich aktivity potlačit |
Volby doprovází rozsáhlé pochybnosti o jejich regulérnosti. Minulý týden byly zatčeny stovky přívrženců opozice a Káhira zároveň oznámila, že během voleb do země nevpustí žádné zahraniční pozorovatele. Kvůli obavám úřadů z násilností, které by mohly volby narušit, jsou po celé zemi jsou nasazeny desítky tisíc policistů.
K tématu: |
Mubarakovi staršímu je už dvaaosmdesát let a je po složité operaci žlučníku, přesto se rozhodl znovu kandidovat v prezidentských volbách, které se uskuteční příští rok. Zájem bojovat s ním o post hlavy státu projevil bývalý ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii a držitel Nobelovy ceny míru Muhammad Baradej.
