Svého vědce podpořila ředitelka Orientálního ústavu, indoložka Stanislava Vavroušková. Při debatě o knize uvedla, že muslimští vládcové Indie, mughalové, trpěli deliriem tremens. Jde o život ohrožující stav, který vzniká u alkoholiků po přerušení pití alkoholu.
Mendel na obranu Arabů uvedl, že neměli tento druh drogy, podobně jako Indiáni, historicky zvládnutý. Nedokázali pít víno jako fajnšmekři, prostě se jen opíjeli. A tato vlastnost je zřejmě prapříčinou zákazu pití alkoholu v islámu. Mendel citoval Korán, ve kterém se píše: "nepřibližujte se k mešitě posvátné, když jste opilí" nebo "nepijte víno ... víno je věru nápoj hnusný". To jsou ale také jediné citace Koránu, o které mohly náboženské autority zákaz opírat.
A v tom je podle Mendela velký problém. Proto učenci od vzniku islámu na počátku 7. století až dosud diskutují o tom, jak tyto verše vykládat.Situaci jim komplikují jiné verše Koránu, které alkohol naopak opěvují. Vůbec nejde o lehké téma, jak by se mohlo na první pohled zdát, a místy působí docela chmurně, dodal. Muslimové, kteří mají v Koránu něco podobného jako křesťané v Bibli desatero, ale stejně jako křesťané zákazy neustále porušují či obcházejí.
Miloš Mendel. Foto: Akademický bulletin
Zákaz pití alkoholu obcházeli v historii světské autority a dělají to i dnes. Pití vína tolerovali i u svých poddaných. Náboženské autority sice vydávaly fatvy, aby se alkohol nepil, a tak tlačily na vládce. Jestli se jim ale panovník - chalífa podřídit nechtěl, byly bez účinku.
Byly ale i opačné případy, kdy sám vladař inicioval zákazy pití vína a tresty v případě jejich porušení. Trestů je celá škála. Nejvyšší v letech 634 až 644 stanovil chalífa Omar. Bylo to 80 ran bičem. Byl ale uplatňován v dějinách islámu zcela výjimečně. I v současnosti se stává, že nějaký prezident nařídí veřejně zničit stánky s alkoholem nebo zavede prohibici, aby veřejně ukázal, že je mravný.
Přestože by muslimové neměli pěstovat a vyrábět víno ani jiné omamné látky, v mnoha historických obdobích a oblastech islámského světa to byli právě oni, kdo víno pěstovali, vyráběli a také ho konzumovali spolu s křesťany a Židy, uzavřel Mendel.
Vedoucí pracovník Orientálního ústavu a šéfredaktor časopisu Nový Orient Mendel (1952) je nejen arabistou a islamologem, ale také znalcem vína a jeho dějin obecně. Zajímá se i o historii českého a moravského vinařství.
Zabývá se ale především moderními a soudobými dějinami Blízkého východu a islámského světa se zvláštním zřetelem k politickým a kulturním dějinám islámského náboženství.
