Nová ekologická dohoda z Cancúnu 'není dokonalá, ale je to dobrý základ'

Značně smířlivý text finální dohody sice zatím nechává otevřenou otázku prodloužení platnosti Kjótského protokolu omezujícího emise skleníkových plynů, počítá ale například se zřízením "zeleného fondu" pro rozvojové země. Jedinou zemí, která dohodu odmítá, je Bolívie. Text navržený hostitelským Mexikem byl ale schválen i přes její odpor.

Neúspěch v Kodani Platnost Kjótského protokolu vyprší v roce 2012, její prodloužení ale blokují neshody mezi vyspělými a rozvojovými státy ohledně přesných závazků a kvót. Tyto neshody se negativně podepsaly na výsledku loňského summitu v Kodani. V Cancúnu se proto delegace pokoušely najít společný jazyk před nadcházející konferencí, která se bude konat příští rok v jihoafrickém Durbanu.

Mexická ministryně zahraničí Patricia Espinosová prohlásila dohodu za formálně uzavřenou i přes námitky Bolívie. Ve vypjatém závěru summitu, který kvůli neshodám mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi hrozil nezdarem, jednaly delegace prakticky nepřetržitě od čtvrtka.

Výsledkem je dohoda, která se místo zásadních otázek omezení produkce skleníkových plynů soustředí spíše na dílčí problémy.

"Nyní máme text, který sice není dokonalý, je ale dobrým základem, od něhož se můžeme v budoucnu odrazit," uvedl šéf americké delegace Todd Stern. Ve stejném duchu se vyjádřil i jeho čínský protějšek Sie Čen-chua, který ale neopomněl dodat, že budoucí jednání budou tvrdá.

Kjótský protokol se neprodlouží

Čína a USA, jež produkují nejvíce skleníkových plynů, zřejmě budou stát v centru dalších jednání na konferenci v jihoafrickém Durbanu. Úspěchem mexických jednání je podle odborníků alespoň částečná dohoda, na kterou předběžně přistoupily i státy, jež při jednáních kladly největší odpor.

Dohoda neprodlužuje platnost Kjótského protokolu, proti které rázně protestuje například Japonsko a Rusko. Text pouze uvádí, že je třeba snížit produkci skleníkových plynů, které narušují ozónovou vrstvu atmosféry, aniž by jasně stanovoval mechanismus, jak toho docílit.

Zelené technologie se budou sdílet

Návrh OSN na zvláštní ekologické zdanění letecké a lodní dopravy na konferenci neprošel. Dohoda ale počítá se zřízením fondu, s jehož pomocí by se rozvojové země mohly vypořádávat s důsledky globálního oteplování.

Do tohoto fondu slíbily vyspělé státy přispívat společně částkou 100 miliard dolarů (1,9 bilionu korun) ročně. Mezi další body ujednání patří například kroky pro lepší ochranu deštných pralesů nebo nové způsoby sdílení technologií šetrných k životnímu prostředí.

Mexický prezident Felipe Calderón ve svém nočním projevu označil výsledek konference za obrovský úspěch, který ukončil dobu "stagnace a nedůvěry".

Zástupci vyspělých i rozvojových států vesměs uvítali, že se oběma stranám podařilo dohodnout alespoň na obecném rámci a vytvořit tak pevné základy pro další spolupráci.

Ochránci životního prostředí přivítali výsledek konference opatrně.

"Cancún zachránil proces vyjednávání, zatím ale nezachránil klima," uvedl Wendel Trio z organizace Greenpeace. "Vlády ale ukázaly, že mohou spolupracovat a posunout se tak blíže ke globální dohodě," dodal.

"Nemáme důvod přímo oslavovat, ale alespoň si můžeme oddechnout," zhodnotil Poul Erik Lauridsen z dánské organizace Care. Někteří odborníci ale varovali, že i přes politickou vůli zatím neexistuje jasná shoda s v tom, jak dojednané závazky právně ukotvit.

Platnost Kjótského protokolu vyprší v roce 2012, její prodloužení ale blokují neshody mezi vyspělými a rozvojovými státy ohledně přesných závazků a kvót. Tyto neshody se negativně podepsaly na výsledku loňského summitu v Kodani. V Cancúnu se proto delegace pokoušely najít společný jazyk před nadcházející konferencí příští rok v Durbanu.