Podle studie bylo loňské sucho v povodí Amazonky horší než sucho v roce 2005, které bylo tak rozsáhlé, že klimatologové o něm tehdy tvrdili, že přichází jednou za sto let. Především však měla sucha za následek, že amazonský deštný prales nepohlcoval kysličník uhličitý, jako v normálních letech, ale naopak ho vypouštěl do atmosféry a podle studie tak přispíval ke globálnímu oteplování zhruba ve stejné míře jako Spojené státy.
Stromy a další vegetace vstřebávají během života kysličník uhličitý, ale když uschnou a hnijí, tak ho naopak vypouštějí. Vědci odhadují, že amazonský prales pohlcuje za normálních okolností 1,5 miliardy tun kysličníku uhličitého za rok. To se v důsledku sucha nestalo loni a nebude tomu tak ani letos, uvádí studie, kterou provedli vědci z britských univerzit v Leedsu a Sheffieldu a z brazilského Amazonského ekologického výzkumného institutu.
Podle studie množství kysličníku uhličitého, které amazonský prales během obou posledních období sucha vypustil do atmosféry, se rovnají množství tohoto oxidu, které za deset let vstřebal.
Svět hraje s pralesem ruskou ruletu
"Kdyby se tak rozsáhlá sucha opakovala častěji, amazonský deštný prales by dosáhl bodu, kdy by přestal být cenným pohlcovačem kysličníku uhličitého, který zpomaluje změnu klimatu, a stal by se velkým zdrojem skleníkových plynů, který by tuto změnu urychlil," řekl vedoucí studie, Simon Lewis z univerzity v Leedsu.
Podle něj je klíčovou otázkou, zda jsou sucha anomálií, nebo důsledkem větších emisí skleníkových plynů. I když není možné prokázat, že extrémní sucha v Amazonii jsou přímým důsledkem rostoucí koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře, Lewis varoval, že pokračovat "v nynějším vývoji emisí (skleníkových plynů) znamená hrát ruskou ruletu s největším deštným pralesem na světě".
"Dvě tak velká sucha tak brzy po sobě jsou mimořádně neobvyklým jevem. Ale bohužel to odpovídá klimatickým modelům, které předpovídají Amazonii pochmurnou budoucnost," uvedl Lewis.
