Lidovky.cz

Mubarakův režim jedná s Muslimským bratrstvem. Poprvé v historii

Svět

  12:15aktualizováno  15:18
KÁHIRA - Hlavní opoziční síla v Egyptě, Muslimské bratrstvo, dnes zahájila vyjednávání o politických změnách s viceprezidentem Umarem Sulajmánem. Je to poprvé, kdy vláda toto zakázané hnutí přizvala k dialogu. Jednání se účastnil i Západem uznávaný politik Muhammad Baradej.

Lídr Muslimského bratrstva Muhammad Badí. foto: Reuters

Cílem jednání mezi představitelem režimu prezidenta Husního Mubaraka a nejsilnějším opozičním uskupením bude příprava harmonogramu Mubarakova odchodu z funkce. Také by se mělo rozhodnout o podobě přechodné vlády, která zajistí uspořádání svobodných a spravedlivých prezidentských voleb.

Egyptský viceprezident se se zástupci opozice zatím dohodl na vytvoření společného výboru právních odborníků, kteří mají do prvního březnového týdne připravit návrh na změnu ústavy.

Zástupce sekulárních opozičních kruhů diplomat Muhammad Baradej ještě v pátek tvrdil, že se Sulajmánem jednat nebude, dokud bude Mubarak v úřadě. "Jakékoli politické změny pod Mubarakovým nebo Sulajmánovým vedením by byly krokem zpět", prohlásil v pátek.

Čtěte také:

Sulajmán je viceprezidentem teprve několik dnů. Mubarak jej pod tlakem ulice jmenoval do funkce, na kterou sice pamatuje ústava, ale která byla za více než třicetileté Mubarakovy vlády neobsazená. Nešlo ovšem o nějaký kompromisní výběr osobnosti nakloněné bouřící se opozici. Sulajmán předtím velel egyptské rozvědce. Většinou Egypťanů je tak spojován s Mubarakovým mocenským aparátem.

Svrhnutí vládců musí být rychlé, tvrdí Havel 

Václav Havel varoval před automatickým srovnáváním událostí v Egyptě s vývojem ve východní Evropě v roce 1989. Demonstrace proti zavedeným vládcům podle Havla musí být rychlé, nemají-li přerůst v násilí. Kdyby prý revolta ve východní Evropě netrvala týden, ale měsíc, její výsledek by asi byl jiný a mnohem horší. Zásadním faktorem je čas. Čím déle to trvá, tím větší je nebezpečí z nastolení mnohem horšího diktátu, než je ten Mubarakův, prohlásil Havel.

Sulajmán je s opozicí nicméně pověřen vyjednávat a podle některých scénářů by mohl stanout v čele země na přechodné období do voleb. Sám vyloučil, že by chtěl kandidovat v příštích prezidentských volbách do čela egyptského státu.

Život v Káhiře se pomalu vrací k normálu
Podle agentur Spojené státy vnímají současnou mocenskou situaci v Egyptě tak, že Mubarak jmenováním Sulajmána do dosud nevyužívané funkce fakticky odstartoval politické změny. Prezident to potvrdil i tím, že slíbil, že se nezúčastní dalších voleb a tento slib rozšířil i na svého syna Gamála Mubaraka. Do vypuknutí nepokojů byl Gamál považován za jednoznačného favorita do funkce hlavy státu.

Sulajmánovo úsilí vyjednávat s opozicí si podle americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové zaslouží podporu, a to navzdory hrozbě krátkodobé nestability Egypta.

Na káhirském náměstí Tahrír byly i dnes tisíce lidí. Konala se tam modlitba a bohoslužby za oběti násilných střetů. Život se ale pomalu začíná vracet k normálu, poprvé po více než týdenní nucené přestávce se znovu otevřely banky a obchody.

Muslimské bratrstvo

Muslimské bratrstvo (MB), celým názvem Sdružení muslimských bratří (Gamíjat al-Ichván al-Muslimín), je fundamentalistická muslimská organizace. Založena byla v roce 1928 v egyptské Ismáílíji jako společnost pro reformaci islámu. Záhy se rozšířila po celém arabském světě. Jako její odbočky vznikly politické strany v řadě zemí, například v Jordánsku Islámská akční fronta či v Palestině Hamas.

- Odmítá násilí i jakýkoliv boj mezi muslimy a křesťany, s výjimkou izraelsko-palestinského konfliktu. Řada jejích vůdců odsoudila například atentáty na USA z 11. září 2001.

- Cílem MB je návrat ke kořenům islámu. V 60. letech 20. století její tehdejší hlavní ideolog Sajjid Kutb (popraven 1966) vyhlásil za cíl vytvoření striktně náboženského islámského státu. Počátkem 90. let ale její mluvčí oznámil, že cílem již není náboženský stát, ale stát fungující na islámském zákonodárství. Již v současné době má bratrstvo silné pozice například ve školství.

- Muslimské bratrstvo bylo od svého vzniku několikrát zakázáno a jeho členové tvrdě perzekvováni. Od 80. let je ale vládou tolerováno jako náboženské sdružení, nikoli jako politická strana - ta má působení zakázáno od roku 1954.

-V parlamentních volbách v roce 2005 obsadili jeho členové, kandidující oficiálně jako nezávislí, osmaosmdesát míst – přibližně pětinu volených poslaneckých křesel. Loni v prosinci bratrstvo bojkotovalo druhé kolo parlamentních voleb kvůli údajným manipulacím.

- V čele Muslimského bratrstva v Egyptě stojí od ledna 2010 Muhammad Badí.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.