"Rozhodl jsem o zrušení přechodu na zimní čas počínaje letošním podzimem," oznámil Medveděv na setkání s mladými vědci a nositeli vědeckých cen. Posuny hodinových ručiček každý podzim a každé jaro byly v mnoha zemích světa zavedeny po takzvaných ropných šocích, aby se ušetřily energetické zdroje.
Letní čas je v mnoha zemích ovšem také terčem kritiky. Někteří lidé argumentují tím, že energetické úspory jsou diskutabilní. Například podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu jednoho procenta. V letních měsících nemá letní čas na spotřebu elektrické energie v podstatě žádný vliv, protože přirozené osvětlení je i tak dost dlouhé a prodloužení letního času do října znamenalo v porovnání s předchozími roky ztrátu, protože ztráty za říjen se vyrovnají úsporám za září.
Čtěte také: |
Častý argument odpůrců je, že časový posun mnoha lidem působí zdravotní potíže. Mezi nepříznivé následky letního času podle těchto kritiků patří i zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas či zpět a podobně.
Na letní čas se v Česku každý rok přechází poslední neděli v březnu, kdy po 01:59:59 SEČ (středoevropského času) následuje 03:00:00 SELČ (středoevropského letního času). Letní čas končí poslední neděli v říjnu. Podle pravidel Evropské unie se letní čas používá ve všech státech Evropy s výjimkou Islandu, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky.