Pod ledovcem Vatnajökull, který má rozlohu 8100 čtverečních kilometrů, byla v posledních dnech zaznamenána série 40 až 50 otřesů, z nichž některé dosáhly intenzity až třetího stupně Richterovy škály. Podle geologa Pálla Einarssona z Islandské univerzity dává toto zjištění "veškeré důvody ke zvýšené pozornosti".
Experti počítají s výbuchem ještě letos
Je sice možné, že by mohlo jít o pozdní dozvuky erupce nedaleké sopky Gjalp z roku 1996, ale právě tak může jít o první signály zcela nového vulkanického výbuchu, uvedl Einarsson. V regionu se totiž kříží několik vulkanických systémů, takže je možných několik verzí vysvětlení. Upřesnění prognózy by vyžadovalo rozmístění nových, citlivějších senzorů, aby se získalo více údajů, uvedl geolog.
Podle serveru Visir.is ale řada expertů počítá s výbuchem sopky pod ledovcem Vatnajökull ještě během letošního roku. Na druhé straně takovou možnost signalizovali geologové již loni v listopadu, kdy byly zaznamenány nápadné otřesy země a zesílený výron roztavené vody zpod ledového příkrovu Vatnajökullu. Již tehdy označil Einarsson pravděpodobnost erupce za "velmi vysokou".
Loni na jaře paralyzoval výbuch sopky pod ledovcem Eyjafjallajökull a následný sopečný prach v ovzduší letecký prostor nad velkou částí Evropy. Kvůli sopečnému popílku, jenž představuje nebezpečí pro letecké motory, musela většina evropských zemí, včetně Česka, mezi 15. a 20. dubnem uzavřít vzdušný prostor pro leteckou dopravu. Omezeny a v některých obdobích přerušeny byly i transatlantické spoje mezi Evropou a Severní Amerikou. Tato situace způsobila tehdy leteckým společnostem škody 1,5 až 2,5 miliardy eur (37,5 až 62,5 miliardy Kč).
